V článku o hledání ryb na přehradách jsme si představili hlavní místa výskytu dravých ryb na přehradách. Poté, co si přehrady krátce po napuštění projdou fází s dominancí pstruha a následně štiky, se rybí obsádka normalizuje a s přibývající násadou kapra se mění podmínky v nádrži. Kalí se, klesá úživnost a ruku v ruce s tím začínají být původně hlavní dravci (pstruh, štika) upozaděni.
Dominujícími dravci jsou okouni a především - candáti. Tyto druhy ryb našly v údolních nádržích dobré podmínky k životu. V přehradách je mnoho ryb, ale kvůli členitosti dna, rozlehlé vodní ploše a měnícím se sezónním cyklům je často obtížné je najít, protože mění místa, kde loví potravu. I zkušení lovci mívají problém najít odpověď, jaký je vlastně klíč k rozluštění rybí záhady.
Pokud totiž žeroucí candáty nevidíme každý den, je snadné s nimi ztratit kontakt. Jejich znovunalezení pak může stát hodně úsilí a času. I tak se dá říct, že mají svá oblíbená místa kterých se v jednotlivých obdobích roku pravidelně drží a pokud je najdeme, většinou je tam najdeme každoročně. Obecně vzato hlavním působištěm candátů jsou místa poblíž terénních zlomů a rýhy vedoucí z hloubky na mělčinu. Těmito stokami se nepozorovaní vydávají za kořistí, aby mohli náhle udeřit a zmizet. Jejich taktika připomíná taktiku stíhačů z dob druhé světové války. Udeř a uteč, abys mohl zítra bojovat.
Pro pravidelné úspěchy je to ale pořád málo informací.
Hledání dobrých lovišť
Plavení se po přehradě jen tak naslepo a hledání po hmatu a čihu není zrovna nejlepší cesta k pravidelným úspěchům při lovu candátů. Při lovu z lodě je daleko efektivnější využít a naučit se využívat výhod echosondy. Není ani třeba nejnovější model. Stačí nejjednodušší zařízení. Jde hlavně o to, abychom rozpoznali hloubku a reliéf dna. Nehledáme totiž ryby, ale místa, kde se ryby mají důvod zdržovat. Po většinu roku budou úspěšná místa s hloubkou 3,5 až 6 metrů. Je to takový odrazový můstek pro neznámé přehrady. Nejdříve se snažíme najít něco zajímavého (samozřejmě z pohledu candáta) - zlomy dna, rýhy, zatopené keře, pařezy, budovy. Zatopené nádrže vždy ukrývají podobná místa.
Na echolotu je třeba si všímat míst, kde najednou začíná padat dno nebo naopak kde začíná stoupat. Jiná kapitola pak je chování při lovu a dokonalé prolovování horkého místa. Je snadné zabloudit a ztratit kontakt s dobrým místem. Stačí, že se loď obrátí a driftuje a měnící se břeh může vést k dezorientaci. Často se stává, zvláště když vane silný vítr a loď je v pohybu, že již po chvíli lovíme daleko od původně zamýšleného místa. Řešením tohoto problému je využití GPS a kontrola pozice. Drift může zpomalit driftovací kotva. Bez nich je rybaření často jen neefektivní plavbou.
Vedle elektronické lokalizace však můžeme šanci na úspěch zvýšit čtením toho, co nám sděluje nástraha na prutu. Jiný signál dostaneme, když bude nástraha narážet do pískového či kamenitého dna a úplně jiný bude na bahnitém dně nebo dně porostlém travami.
Samozřejmě místo, kde s zdžují candáti, závisí na mnoha faktorech jako je roční období, počasí, teplota či aktivita ryb. V některých obdobích roku candáti dokáží při hledání potravy připlout skoro až ke břehu, kde není hlouběji než půl metru vody, zvláště v období výskytu rybího potěru.
Hledání candátů na hloubce 3,5 až 6 metrů tak není jediný způsob jejich hledání, i když je třeba zdůraznit, že nejvíce pravděpodobný. Důvod je prostý - taková hloubka je na většině přehrad nejčastější. V mnoha případech, zejména v pozdním podzimu však candáty najdeme i v hlubších místech, kde se dno propadá na hloubku 8 až 12 i více metrů.
V takovém případě hledáme stopy ryb na echosondě, ale jen tehdy, když se nad dnem ukazuje přítomnost ryb. Hloubka nerozhoduje o tom, jestli budeme lovit velké nebo malé candáty, protože bez ohledu na velikost ten dravec penetruje podobná loviště. Podle mě, pokud nejsou candáti moc ochotní k braní, tak se snadněji uloví spíše menší ryby, než velké. Samozřejmě se může intenzita braní během dne změnit.
Záleží na mnoha faktorech včetně denní doby. Candáti dobře berou časně zrána, následuje dobré braní kolem poledne víceméně kolem 14 hodiny. Můžete se trochu divit, protože v rybaření je ta hodina považována za mrtvou. Faktem ale je, že v té době bylo uloveno mnoho skvělých ryb. Dobré jsou i odpolední hodiny a velmi dobré braní přichází s večerem. Je dobře známo, že drobné rybky s přicházející tmou ztrácejí opatrnost a dravcům se je lépe loví.
Je velmi mnoho jiných faktorů, které bychom měli brát v potaz při lokalizaci dobrého candátového loviště. Například jen málo rybářů bere v úvahu fakt, že candáti se rádi zdržují poblíž hejn cejnů. Těžko říct proč, jestli jde o nějakou symbiózu, ale je to potvrzeno mnoha pozorováními. Možná bychom mohli usuzovat, že okolo cejnů krmících se v bahně se objevují menší rybky, které také mají zálusk na larvy patentek, které cejni vyhrabali. Candáti tak díky cejnům mají prostřený stůl. Na druhou stranu symbióza candátů a cejnů vyvrací tvrzení, že candáti utíkají z měkkého dna a mají raději písek nebo štěrk.
Základní nástrahy a způsoby lovu
Nebyl bych to já, kdybych nezkoušel nové nástrahy a vždy nějakou novou nevyzkoušel, jak se chová ve vodě a jak na ni reagují ryby. Ale bylo by neodpustitelnou chybou, kdybych se na přehradu vydal bez železné zásoby osvědčených vzorů z minulých lovů. Ty jsou osvědčené mnoha výpravami. Většinou začínám s rippery, základní barvy jsou bílá, černá s perlovým břichem, stříbrný brokát, fluo žlutá, fluo oranžová a zelená s brokátem. V zásadě se držíme velikosti 9cm, ale na hlubší vodě sáhnu i po 11 a 13cm. Člověk nikdy neví, co tam může plavat. Kromě gumových ripperů z lodi fungují dobře i velcí smáčci, nymfy, raci a nástrahy z peří.
Rippery Iron Claw Slim Jim jsou dobrou volbou pro vertikální přívlač
Smáčci fungují vždy a všude
Dále lze candáta z lodě lovit i na woblery, ať už náhozu nebo na trolling, ale to by přesahovalo rozsah tohoto příspěvku a necháme si ho na jindy. Vedle nástrahy je třeba samozřejmě vybrat i odpovídající náčiní.
Pro lov z lodi je to prut 1,8-2,1m. Těžší je to s vrhací zátěží, záleží i na hloubkách, použitých hlavičkách a tomu, jestli upřednostníme vertikální přívlač nebo budeme víc lovit na propad. Pro vertikální přívlač budeme používat těžší hlavičky a bude lepší prut s gramáží kolem 30g. Při lovu na propad bude lepší prut s tužším spodkem, ale jemnější špičkou, která nám ukáže, jestli ještě guma propadá nebo už dopadla na dno, ale také každé drbnutí ryby do nástrahy. Tam bude lepší prut s vrhačkou do 20g. Univerzál na obě techniky může být prut do 25g. Navíc každý výrobce to má jinak. Například prut od Dragonu do 28g by se mohl rovnat prutu do 40g od WFT nebo do 52g od Westinu. Záleží i na jeho akci, spíše kvůli potřebě dobře ovládat gumu a dobrému záseku pro vertikální přívlač volím pruty s akcí X-fast. Není třeba chytat s přehnaně jemným prutem, candát zabere tvrdě a je třeba mu nakouřit tvrdý zásek.
Velký význam hrají i takové detaily jako průměr pletenky, který na candáta stačí 0,10-0,15mm a hmotnost hlavičky běžně 10-15g, ale při rychlém driftu kolikrát musíme sáhnout i po 30-50g hlavě, abychom udrželi kontakt se dnem. Dbáme i na barvu pletenky, bílá a fluo žlutá nám často signalizují záběr dříve než špice prutu. Jednak při klesání nástrahy každá odchylka od plynulého propadu může znamenat záběr a při vlastním lovu pod lodí je dobré sledovat pohyby šňůry na styku s vodou. Vyhnutí šňůry do boku, drhnutí s ní často signalizuje záběr z boku nebo nasátí nástrahy.
Nejčastěji budeme candáty s gumou lovit vertikálně, na propad nebo ve sloupci.
Pila
Při vertikální přivlači nebylo vymyšleno nic lepšího než metoda "pily." Zkráceně to vypadá tak, že zvednete nástrahu, spustíte ji na dno, znovu ji zvednete, znovu spustíte a tak dále. To je celé. Ale mýlí se ten, kdo si myslí, že je to metoda prostá. Pila proto, že při každém zdvihu se loď o něco posune driftem, takže nástraha dopadne vždy na jiné místo, než ze kterého byla zvednuta a její dráha připomíná zuby pily. Drobné detaily dělají velké rozdíly. Někdy je třeba nástrahu zvednout výše, podržet, jindy stačí malé kmity, různí se frekvence, různí se intenzita, s jakou budete bušit gumou do dna. Každý den je jiný.
Propad
Propad je mezistupněm mezi lovem z náhozu a vertikální přívlačí. Házet rozhodně budeme hodně. Základní pravidlo je, že při oblovování candátového loviště stavíme loď na hlubší vodu a hážeme směrem na mělčí vodu. Vedení nástrahy z mělčiny na hloubku je snazší a méně vázneme. Podstatou lovu na propad je, že nástrahu odhodíme od lodi, necháme vyklesat vodním sloupcem a následně přitahujeme k sobě. Následně znovu necháme klesnout, takže nástrahu necháme razítkovat dno, čímž znásobíme počet propadů. Vypadá to takto: odhoz, vyklesání, navinutí, vyklesání, navinutí, vyklesání a tak dále. Jde o to, aby nástraha klesala pomalu a na napnuté šňůře. Vzhledem k postavení lodi se nástraha s každým dalším navinutím bude propadat do o něco hlubší vody než při předchozím propadu. Při tomto lovu volíme hlavičky o váze 3-5g při náhozu na vodu 3-5 metrů a 8-10g při lovu na vodě 5-8 metrů. Pokud fouká vítr a žene nás z místa musíme gramáž přidat.
Jsou dva způsoby lovu na propad:
První, který je možno nazvat na jedno podbití, druhý na dvě podbití. V prvním případě nástrahu ode dna odlepujeme jen jednou. Ve druhém případě nástrahu odlepíme ode dna a když po prvním škubnutí už volně klouzá sloupcem, tak po půlsekundě přidáme druhé přizdvihnutí a teprve pak ji necháváme propadnout. V obou těchto případech nástraha dopadá na dno, ale doslova jen na zlomek sekundy a hned se odlepuje a nabírá kurz ode dna.
Všechny pohyby musí být precizně zkoordinovány. Počítá se výška zdvihu i délka skoku nástrahy, ale špatná zpráva je, že na to není matematický vzorec. Počítá se rybářské procítění a umění přivést pohyb nástrahy do takové roviny, že bude odpovídat aktuální náladě candátů. Pokud se tedy po pár hodech nic neděje, zkuste další hody a vedení nástrahy provést trochu jinak. Je to lepší, než neměnit nic. Je třeba pamatovat, že při lovu na propad má nástraha kopírovat dno a lepit se k němu, proto při lovu z mělčiny na hloubku s každým přitažením prodlužujeme dobu propadu, potápí se hlouběji.
Pokud naopak lovíme do kopce, pak musíme nástrahu vláčet rychleji a zvětšovat výšku zdvihu a kracovat délku propadu. Jde o to vyvážit a sehrát pohyb tak, aby nástraha ani neležela dlouho na dně ani nevisela ve sloupci. Obecně candáti nástrahu dlouho ležící na dně spíše ignorují, protože se nechová přirozeně. Při lovu do kopce s nástrahou ale rychleji vázneme.
Výše popsaný lov na propad je velmi monotónní a únavný. Celou dobu se hodiny koncentrujeme na vedení nástrahy, hážeme jako vzteklí, pohybujeme zápěstím. Po několika hodinách nás bolí zápěstí, loket i zadní hlava deltového svalu. Ale když přijde kopanec, stojí to za to.
Prochytání sloupce
Nástrahu necháme na dno propadnout jen jednou, následně ji buď volně nebo pohupováním přitahujeme k sobě bez dalšího kontaktu se dnem. V tomto případě nástraha projede celým vodním sloupcem, čímž prolovíme různé hloubky. Není to sice primární metoda na candáty, ale je to dobré ve chvíli, kdy si nejsme jisti, v jaké hloubce se candáti zdržují, zejména pokud víme, že candáti jsou na lovu a mohou vyjíždět do rybek v hejnu, které je při hladině nebo ve sloupci. Při dně nástraha stráví málo času, takže pokud by candáti nebrali, není velká šance je touto metodou chytit. Ale nevěšme hlavu. Při této metodě se nám častěji podaří úlovek štiky ve sloupci.
Samostatnou kapitolou je tzv. pelagic, kdy si na echolotu najdete zpravidla ve sloupci rybu a k ní do požadované hloubky spustíte nástrahu, kterou jí budete prezentovat doslova před tlamou. Nástrahu i rybu vidíte na obrazovce echosondy. Na tuto techniku se výborně hodí velcí smáčci nasazení na těžkou hlavičku. Pokud je to dravec, je vysoká šance, že zabere.
Tak zlomte prut!
Petrův zdar
