Lov tresek to není jen Norsko. Lovit je můžeme i v blízském Baltském moři, a to jak v Německu, Dánsku, tak i Polsku. Výhodou je, že se k Baltu dostanete za 10 hodin a pokud máte málo času, dá se taková výprava stihnout i za prodloužený víkend. Většina lidí nejezdí na Balt jen za treskami, ale jejich lov kombinuje s lovem jiných ryb ve zbylých dnech (platýs, losos, mořský pstruh, jehlice, štiky) nebo jim věnují například jeden den v rámci rodinné dovolené s rodinou.
Polsko
Z Polska můžete vyjet například z měst Wladyslawowo, Jastarnia podél poloostrova Hel (Gdaňský záliv, kde se jezdí na hlubinu až k 90 metrům), dále Ustka, Darlowo, Kolobrzeg a Leba. Často se vyjíždí až k Bornholmu na hlubinu a tresky se loví klasicky na pilkery o váze kolem 200g s twistery na návazci. Poláci používají většinou pruty s vrhací zátěží kolem 200g a velké smekací navijáky. Multiplikátory se nepoužívají kvůli pomalému navíjení a vytahování sestavy z hloubky. Baltské tresky jsou o dost menší než jejich Norské příbuzné. Důvodem je jednak přelovenost Baltského moře, kdy loveny nejsou jen tresky, ale především jejich potrava - šproti. Tresky tak jsou hubenější. Největší Polská treska měřila 157cm a vážila jen 26 kg. Vzhledem k tomu, že Baltské moře je dost mělké, je jeho pobřeží po většinu roku i hodně teplé. Tresky se ze břehu dají lovit hlavně přes zimu, jinak se drží hluboko a daleko od břehu. Od jara do podzimu jsme odkázáni na lov z lodě nebo rybářského kutru. Lov z kutru jsem si vyzkoušel v roce 2005 v polském městě Wladyslawowo. Vyjíždí se v sedm ráno a po dvouhodinové cestě na otevřené moře nás kapitán nechal na 90 metrové hloubce spustit pilkery ke dnu. Lovila se jen treska obecná v délce 40-50cm, cokoli nad tuto délku byl úspěch. Takto jsme během dne absolvovali 3 nájezdy na loviště po asi 30 minutách lovu. Poslední nájezd byl nad vrakem, kde jsem samozřejmě hned uvázl o vrak a utrhl sestavu. Než jsem převázal, ostatní pochytali ryby do 85cm a byl konec. Pokud lovíte z kutru, nemusíte si kupovat povolenku, jste zahrnuti pod skupinové povolení kapitána lodě.
Německo
Letos se na tresky vydáváme v Německu na Ostrově Rujána. V tomto případě jsou pro nás tresky jen zpestřením k výpravě zacílené na štiky. Treskový den jsem zamluvil pro případ, že bychom na štikách vybouchli. V lednu jsme si předem zamluvili na druhý květnový týden rybaření na Rujáně s průvodcem a lodí z toho jeden den jako výpravu za treskami rychlým člunem. Povolenka k lovu v pobřežních vodách je stejná jak pro tresky, tak pro štiky a týdenní stojí 12 Euro a dá se koupit přes internet nebo v přístavu. Pruty na tresky máme stejné jako hodláme použít na štiky. U nás by stačily na těžkou přívlač na štiky nebo na sumčí přívlač. Konkrétně v našem případě šlo o pruty Westin Powercast XXH 2,48m do 130g, WFT Charisma senso Pilk 2,70m 50-190g a Madcat Black Spin 2,40m 40-150g. Na navijáku jsme měli namotané 0,17mm pletené šňůry s pevností 10 kg a koncový návazec byl z 0,60mm monofilního vlasce.
Místní pravidla lovu tresek jsou tyto:
- treska obecná má míru 35cm
- limit je 5 tresek na hlavu, v jarním období únor a březen jen 3 kusy
- je povolen jeden boční návazec nad nástrahou
Pravidla najdete napsaná i na povolence.
Ve středu 9. května se v 7:45 hodin ráno potkáváme ve vesnici Schaprode v přístavu pro sportovní čluny. Tresky vyšly hned na první den našeho rybářského pobytu. Naším průvodcem je dnes Mathias Fuhrmann spolumajitel Team Bodden-Angeln (bodden-angeln.de). Mathias nám ještě v přístavu řekl, že za nástrahu můžeme použít gumy s hlavičkami od 40 do 80g, těžší případně podle větru. Kvůli lovu z malé lodě pro 4 lidi prý tresky budeme lovit jen v případě, že vítr bude do 5-6 stupňů Beauforta (dokud na vlnách nebudou bílé čepice), jinak by byl moc rychlý drift a jeli bychom na štiky. No máme sebou 35g a 50g hlavičky, tak uvidíme. Hned po vyjetí z přístavu se Mathias dává na cestu směr moře. Nejede ale přímo, nýbrž křižuje mezi bójemi. Ukazuje nám, že celý Schaproder Bodden je velmi mělký. Vlastně nejhlubší místo je asi 4,5 metrů hluboká plavební dráha, jinak je všude mělčina hloubkami pod 1,5 metru prošpikovaná kameny a písčitými nánosy, kde je pro lodě nebezpečno. Navíc je tu národní park se zákazem rybaření. Proto jede plavební dráhou až k Wiekeru, kde končí národní park. Pak pokračuje dál na moře k Dranske. Loď jede rychlostí asi 20 km v hodině. Ze Schaprode to na loviště trvá asi 30 minut. Během jízdy se kocháme výhledem na ostrov Hiddensee, maják a okolní mělčiny plné vodního ptactva. Protože sedím vedle Mathiase, mám výhled na jeho přístrojovou desku ověšenou okousanými jerky, velkými gumami na štiky a zbytky úspěšných gum na tresky. Zaujaly mě hlavně ty totálně rozcupované s utrženými ocásky v oranžové barvě. Vlastně vše na tresky je oranžové nebo červené.
Asi tři kilometry od břehu u Dranske nám Mathias sděluje, že tady budeme lovit z driftující lodi nad hloubkou 15-20 metrů. Nástrahy odhazujeme ve směru driftu, necháme je klesnout ke dnu a pak lovíme na propad nade dnem. Po přejití nástrahy k bortu lodi přehodíme prut na druhou stranu a držíme kontakt se dnem. První dva drifty jsme bez ryby, navíc vítr je silný a 50g hlavičky kontakt se dnem moc nedrží. Jednotlivé drifty mají přes kilometr délky. Mathias nám postupně dává svoje gumy se 100g jigovkami. Postupně chytáme první tresky. Nejsou velké, jde o ryby mezi 30 a 50cm. Mathias vytahuje na místní poměry krásnou 65cm dlouhou tresku.
Vysvětluje nám, že tresky jsou v celém Baltu přelovené a jsou malé. Navíc jim člověk dost ubírá potravu přelovením šprotů a jsou hubené. Dřív byly běžné ryby 50-60cm. Před dvěma roky zavedli limit 5 tresek na hlavu a 3 kusy v zimním období a situace se začíná zlepšovat. On sám s pěti treskami nemá problém a dokáže s tím žít a podnikat.
Zlom nastává po přechodu na 100g pilkery zapůjčené od Mathiase, které ale také moc kontakt se dnem nedrží. Ryby začínají brát. Juj, všechny pilkry z minulých výprav s váhami 150g - 300g jsem nechal doma v domnění, že na takové mělčině nebudou třeba a bude stačit těžká přívlač s jigy. Lovíme na Matiasovy 100g pilkery. V lovu tresek exceluje táta, který loví "po našem", jak se naučil před více než 20 lety v Norsku. Pustit pilker na dno až to zahučí, udělat co nejvíc randál a to by mělo tresky přilákat, protože víří kal na dně. Mathias je opačného názoru, že táta ztrácí kontakt s nástrahou, prověšuje se mu šňůra a tresky od místa dopadu utíkají. Nakonec mají pravdu oba, táta si tahá tresky po svojem. Mathias, Richard a já po jejich. Do tresek se nemůžu pořád nějak trefit. Dokonce i Richard, který je začátečník, tahá víc ryb než já. Pak mi dochází, že lov z nádriftné strany lodě asi nebude to pravé a že většina úspěchů přichází naopak z druhé strany lodě, kde už pilkery vlastně vláčí za lodí.
K tomu se kolem poledne dostavuje mořská nemoc. Vlastně jen u mě, protože jsem si jako jediný hrdinně odmítl vzít kinedril. Asi hodinu jsem mimo provoz než se mi podaří ze sebe vyhodit snídani do moře. Pak už je mi dobře. Při tom jsem si vzpomněl, že mořská nemoc je vlastně stav, kdy si mozek kvůli houpání myslí, že je tělo otráveno a navodí stav nevolnosti, aby se vyprázdnil žaludek. No opravdu to funguje a můžu jít zase do akce.
Postupně nachytáme limit, malé podměrečné tresky jsme pouštěli. Při průměrné hloubce 17 metrů mohu konstatovat, že všechny ulovené a puštěné tresky po puštění měly tendenci rychle plavat zpět ke dnu a nestalo se nám, že by nějaká zůstala ležet nafouklá bezmocně na hladině. Celkem jsme tento den chytili něco přes 30 tresek, ale je pravda, že krom ryb do limitu (20 kusů na 4 lidi) jsme ty malé nepočítali. Velkou výhodou lovu na malém člunu byl rychlý přesun na loviště a mezi drifty a že jsme oproti přeplněnému kutru pohodlně lovili ve čtyřech lidech (3+1 průvodce), takže nehrozilo zamotání šňůr jako na přeplněném kutru.
Lov tresek jsme ukončili asi okolo 14. hodiny, abychom se mohli věnovat lovu jehlic blíže u břehu, ale o tom zase v příštím článku.
Petrův zdar
Vaše
