Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Více informací
Přijmout všechny cookies Personalizovat
Přijmout zvolené cookies

Nová účinná technika lovu velkých přehradních bolenů

- Kategorie : Přívlač

Bolen na stojaté vodě nepatří mezi zrovna snadno ulovitelné úlovky. Můžou lovit všude kolem, chytáš mezi zálovy, pereš tam hladinovky i jiné bolenové speciály, ale záběr nikde. Pak se na to vykašleš, jdeš honit okouny nebo candáty někde u dna a buch, bolen jako kráva. Řekneš si, že je to náhoda, ale byla to fakt náhoda nebo ses nevědomky připletl k cílenému lovu přehradních bolenů?

Oni možná ti boleni tak docela neloví po celou dobu na hladině, ale dost možná do hejna rybek střílejí ode dna. Pak by nástraha tažená trvale po hladině nemusela být příliš úspěšná, a to hned ze dvou důvodů:

1) Boleni jsou při hladině jen velmi krátce, vlastně až v okamžiku zálovu

2) Aby bolen zpozoroval hladinovku, musel by nejdříve projet hejnem rybek nacházejících se pod nástrahou. V tom okamžiku je ale již soustředěn na útok do konkrétního místa v hejnu a je rozjetý jak parní lokomotiva. Pokud útočí vertikálně z hloubky několika metrů, pak má mezi cílem a hladinou tak malou vzdálenost a tak málo času, že pravděpodobnost objevení nástrahy je minimální.

Tuhle myšlenku mi vnuknul můj kamarád Patrik, který nedávno krátce po sobě chytil dva velké boleny v hloubce okolo 6-7 metrů při lovu okounů, přestože boleni lovili i na hladině. O pár dnů později se i mě podařilo chytit velkého 77cm bolena na okounovou nástrahu taženou při dně pod hejnem ouklejí.

Ve všech třech případech jsme velké boleny chytili na okounového tailspinnera Spinmad Jigmaster v gramáži 8g taženého pomalu při dně. V mém případě dokonce s 9 kg lankem. Přesto neměl velký bolen problém takovou nástrahu sebrat, i když je to jinak ryba mazaná.

Spinmad Jigmaster

Důvodů může být hned několik.

1) Nástrahu táhneme ve vrstvě, odkud se boleni chystají k útoku nahoru, takže ne hejnem rybiček, ale přímo hejnem bolenů. Je tedy větší pravděpodobnost, že si bolen osamocené nástrahy vedené pod hejnem rybiček všimne spíš než nástrahy tažené hejnem nebo nad hejnem.

2) Tailspinner díky rotačnímu listu pod vodou viditelnější než běžný bolenový wobler

3) V nižších vstvách vody není tolik světla, aby si mohl dobře prohlédnout nástrahu a odhalit nějakou zradu. Proto vezme i pomalu taženou nástrahu a vůbec mu nevadí, že je před ní lanko.

4) Pomalu vedená nástraha se bolenovi dobírá pohodlněji než rychle vedená bláznivá střela - prostě ji slupne a nikam se nemusí honit a plýtvat energií

Osobně tuto teorii zkusím při dalších výpravách dále ověřovat, ale když si vzpomenu na četné boleny ulovené třeba při lovu candátů na cikády nebo v posledních letech u mnoha polských výrobců woblerů nové a nové série bolenových woblerů v provedení cikáda, které jsou těžké a vodí se hlouběji, tak mi to do sebe daleko víc zapadá. Tato teorie pravděpodobně bude fungovat jen na hlubokých lovištích, kde boleni útočí z hloubky. Zcela jistě nebude platná pro mělčiny, kde boleni šmejdí v horizontální ose a jezdí z místa na místo. Tam bude bodovat právě ta hladinovka, protože šance, že si jí bolen všimne, roste s klesající hloubkou, kde loví.

Petrův zdar

Ryba na háčku

Související příspěvky

Sdílej tento příspěvek

Přidat komentář