Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Více informací
Přijmout všechny cookies Personalizovat
Přijmout zvolené cookies

Zapomenuté plandavky

- Kategorie : Přívlač

Zapomenuté plandavky

 

Když si vzpomenu na mé rybářské začátky počátkem devadesátých let, kdy mě učil táta chytat ryby, tak v jeho pouzdře na přívlačové nástrahy by se tehdy našly nějaké otlučené rotačky (tak tři), pár twistrů, které nesměly přijít do kontaktu s plastem, jinak ho nemilosrdně rozleptaly a pak dva, možná tři woblery. Vzpomínám si na to, že tam byla 7cm Rapala jointed v barvě okouna a pak 15cm wobler RYNA v barvě okouna, na který jsem v sedmi letech chytil svoji první štiku 56cm. Čeho ale otec měl v pouzdře nejvíc a nejvíc používal, tak byly plandavky.

Plandavka je nástraha velmi stará a jednoduchá. Prostě někdo vzal kus plechu, namontoval na něj trojhák a šup s ním do vody a hle, ono to vypadá jako ryba, ono to chytá ryby. Na plandavku táta štiky chytal, vzali jsme je s sebou i do Norska a chytali jsme na ně úspěšně tresky tmavé - kellery. Když se v roce 1998 otevírala Slezská Harta, tak 16. června byly naše plandavky u toho a ryby je braly. V prvních letech jsme je na Hartě používali opravdu hodně, a to z následujících důvodů:

1)     Dost se trhalo.

2)     Zrovna jsme trefili v MAKRU plandavky Shakespeare v ceně asi 10 Kč za kus. Byly to klasické lžíce ve tvaru Gnom.

3)     Ty plandavky chytaly ryby.

Nejvíc fungovala stříbrná ve velikosti 15g, ale ty nám došly hned v první sezóně. Po těch dnes už 15 letech mi úspěšné série zbyla jediná zlatá dvacetigramovka, kterou si snad z nostalgie šetřím, ale ryby tahá pořád.

Jenomže, jak šel čas, štik v Hartě trochu ubylo (pořád tam ale jsou) a nastoupila éra candátů. Z toho pohledu pro mě byl zlomovým rok 2004, kdy jsem se vyloženě přeorientoval na candáta a lov s gumovými nástrahami. V prvním červencovém týdnu 2004 jsem za týden na přívlač ze břehu chytil 75 candátů, takže sláva plandavek na čas zašla.

Na Hartu a candáty už nebylo tolik času, takže jsem se začal zajímat o olomoucké vody, takže řeka Morava a pískovny v okolí. Cílený lov candátů s gumovými nástrahami jsem tu po roce vzdal a vrátil se ke štikám. V létě 2007 kralovala právě poslední Shakespearova plandavka korunovaná štikou 71cm, ale v listopadu 2007 jsem chytil 90cm štiku na woblera. Wobler, do té doby drahý oursider najednou začal plnit krabičku, druhou krabičku, až dnes nechávám více než polovinu woblerů doma, protože se do batohu tolik krabic nevejde. Plandavky přicházely ke slovu sporadicky, ryby chytaly, ale já stále věřil woblerům. Sice jsem se s woblery krásně vyblbnul, dokonce jsem na ně ryby pochytal a krásné, ale pořád to nebylo ono.

Až letos koncem července se mi důvěra v plandavky opět vrátila v plné míře. K osvícení došlo v okamžiku, kdy jsem na řece jedno místo prochytal třemi woblery zcela bez úspěšně. Pro vysoký počet vázek jsem se rozhodl, že na toto místo je wobleru škoda a nasadil jsem ošuntělou plandavku za dvacet korun, kterou jsem za pět let, co byla v krabičce, měl na prutě možná třikrát. Většinou jsem plandavky sebou k vodě už ani nenosil. Proč také, když krabice s plandavkami představuje další 1,5 kg v batohu. Z uvedených důvodů (stáří nástrahy, její nízká cena) jsem ji nemilosdrně poslal ke dnu řeky a vláčel ji opravdu pomalu nad dnem vlastně na hranici pádové rychlosti. Občas drbla o dno, tak jsem ji přizvedl.

Na čtvrtý nához se mi pod nohama na plandavku pověsila štika jako kráva. Chvíli jsem zůstal jako opařený, štika taky a bylo otázkou času, kdo zareaguje dřív. V roce 2008 jsem souboj s podobnou štikou prohrál, protože jsem zamrzl a nestihl odbrzdit brzdu dřív, než se štika zbláznila. Háček si tehdy štika vyškubla. Tentokrát jsem zůstal při smyslech a na první výpad jsem už byl připravený s navijákem přepnutým na zpětný chod, takže jsem měl pod kontrolou, kolik šňůry ryba dostane. Přiznávám, že s prutem 30-60g gramů a 0,17mm pletenkou byly v případě dobrého zaseknutí spíše na mojí straně, ale štika visela jen na jednom háčku plandavky, která jí hrozivě čouhala z tlamy, takže i s tímto vybavením jsem byl opatrnější a spíše čekal, než se ryba vyblbne, než abych ji rval z vody, co náčiní dovolí. Souboj jsem po pěti minutách v těsném prostoru na ploše 5x10 metrů ohraničeném podemletými břehy s vyčnívajícími kořeny stromů, kdy dva až tři výpady byly hodně blízko ke kořenům, nakonec vybojoval.

Hned mi bylo jasné, že plandavka je i v této supermoderní době plné nadupaných woblerů, jerků, minirotaček, minismáčků a gumkáčů z kosmických materiálů stále plná potenciálu, už jen proto, že na ni dnes skoro nikdo nechytá. A právě její neochytanost je pro mě výzvou a důvodem, proč na plandavku zase začít chytat, byť dnes plandavky od renomovaných firem výrazně překračují cenu i 150 Kč za kus.

Podobně jsem to zažil v říjnu 2008, který po asi 3 letech zapomnění patřil výhradně rotační třpytce a byl to masakr (jen obrazně).

Hlavní tipy na chytání s plandavkami:

  • Na štiky používejte větší plandavky, spíše 6-8cm,
  • Typy:
  • Gnom - lžíce z tenčího plechu vhodná pro pomalé vláčení,
  • Alga - šípovitá zavalitější ze silnějšího plechu vhodná pro hlubší vody nebo se musí tahat rychleji
  •  Heinz - typ ve tvaru ryby z tenkého plechu, velmi účinná při pomalém vláčení.

Na pstruhy se hodí miniplandavky o váze do 8g a délce 3-5cm.

Na boleny, mořské jehlice a mořské pstruhy používejte nejštíhlejší plandavky o délce 8-10cm a hmotnosti 10-30g. Ty jsou superdalekonosné.

Typ na vedení:

Pokud je horko, tahejte plandavky pomalu.

V čisté vodě chytejte na tmavší plandavky a veďte je rychleji, tehdy je vhodná 30g Alga, štika nebude mít čas si ji tolik prohlédnout.

(admin)

Sdílej tento příspěvek

Přidat komentář