Kategorie

Slevy

  • Ohodnoďte nás na Zboží.cz

    Hodnocení obchodu na Zboží.cz

Právní aspekty podsekávání ryb

Publikováno 2018-10-06 21:49:35
Kategorie Všeobecná témata Rss feed

Právní aspekty podsekávání ryb

Dnes se pustíme do rozboru problematiky podsekávání ryb. Ne že by toto téma bylo nějaké terno a stál na tom svět rybaření, ale při rybaření se čas od času nějakou rybu "podaří" podseknout každému a v době chytrých telefonů si zejména ve městě nemůže být rybář jist, zda si ho někdo při zdolávání podseknuté ryby nenatáčel a neudělá z něho na sociálních sítích "prasáka roku."  Zejména u vláčkařů jsou dokonce vlastní fotografie podseknutých cejnů, kaprů a tolstolobiků na sociálních sítích poměrně časté a takovým úlovkům se vyhýbá často jen stěží. Ale kde je ta hranice mezi zakázaným podsekáváním a beztrestným náhodným podsekem, který rybář nezamýšlel? Dlouhou dobu bylo podsekávání či nepodsekávání ryb založeno v oblasti etického uvažování každého rybáře.

V roce 2017 pak diskuse na téma legality podsekávání ryb znovu ožila, viz odpověď JUDr. Alexandra Šímy publikovaná dne 31.7.2017 na serveru nachytáno.cz pod názvem Je skutečně lov podsekáváním udicí zakázán? (blíže viz http://www.nachytano.cz/clanky/je-skutecne-lov-podsekavanim-udici-zakazan/a/2073/ ) a následkem bylo vyústění v přijetí novelizace Bližších podmínek výkonu rybářského práva, kdy v čl. VII Bližších podmínek je nově od ledna 2018 podsekávání ryb na vodách ČRS výslovně zakázáno. Jakkoli tento krok považuji za správný, musím konstatovat, že definici a znaky skutkové podstaty podsekávání ryb v oficiálních předpisech nikde nenajdeme.

Z toho pak pro rybáře plynou dvě otázky:

1) Co je to podsekávání ryb?

2) Kdy je naplněno a tudíž i kdy je trestné?

Co je to podsekávání ryb?

JUDr. Šíma uvádí, že "pokud rybář loví bez nástrahy a zjevně se snaží rybu zaseknout kamkoliv do těla, jedná proti zásadám řádného výkonu rybářského práva. Stejně tak pokud formálně má udici opatřenou nástrahou, ovšem vykonává činnost, kterou nelze považovat např. za přívlač, ale za snahu podseknout rybu, rovněž jde o způsob lovu, který rybářské právo nepřipouští."

Jeho kolega Ing. Pavel Vrána upozornil na zajímavou a jednoduchou, definici podsekávání, jak je uvedena v čl. 2 písm. b/ rybářského řádu státu Kalifornie (USA), cituji: "Podsekávání je zakázáno. Podsekávání je definováno jako zasekávání či pokus o zasekávání ryby do jiné části než je vnitřní strana tlamy za pomoci háčku, háčků, gafu nebo jiných mechanických nástrojů". 

Californská definice, byť není v České republice právně závazná, je velmi výstižná a obdobný výklad lze i u nás pro vymezení jednání označeného jako "podsekávání ryb" považovat jako dostačující.

Od ledna 2018 jde dokonce o porušení zákazu podsekávání stanoveného v čl. VII Bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS vydaných na základě zmonění v § 13 odst. 9 zák. č. 99/2004 Sb., o rybářství. Výslovně je tam uvedeno "Při lovu se zakazuje podsekávání ryb."

Kdy je naplněno a tudíž i kdy je trestné?

Rybu můžeme při lovu podseknout i neúmyslně. Porušíme něco? V závislosti na formě a míře porušení může v případě podseknutí ryby jít o:

1) kárný delikt (zjednodušeně jde o přestupek člena svazu) rybáře jako organizovaného člena ČRS, který bude projednán v kárném řízení podle čl. 5 Jednacího řádu ČRS v rámci předpisů ČRS v jeho domovské organizaci. Jedná se o nejmírnější formu postihu. Podle čl. 5 odst. 1 Statutu ČRS Uloženy mohou být tyto sankce:

Za zaviněné nesplnění členských povinností může být řádným členům uloženo kárným  orgánem některé z těchto kárných opatření:

a) důtka ,

b)

ba) dočasné odnětí povolenky k rybolovu ,

bb) odnětí povolenky k rybolovu ,

bc) nevydání povolenky k rybolovu až na 2 roky, přičemž případy bb) a bc) lze kombinovat,

c) odnětí svazových vyznamenání,

d) vyloučení z ČRS

Kárná opatření ba) a bb) mohou být nahrazena i výkonem práce (brigádnickými hodinami) nebo nepeněžitým plněním (např. dodáním krmení pro ryby). Rozhoduje o tom kárný orgán, ne člen.

Pozor: Skutečnost,  že  člen  Svazu  byl  za  porušení  obecně   závazných  právních  předpisů upravujících výkon rybářského práva potrestán v  řízení vedeném příslušnými státními  orgány  (soudem,  orgánem  státní  správy,  orgány  Policie  ČR,  orgány  Městské  policie  aj.), nevylučuje souběžné uložení kárného opatření podle Stanov. Můžete být potrestáni i dvakrá. V přestupkovém řízení vám zřejmě uloží nějakou pokutu a může být rozhoduto o propadnutí věci použité ke spáchání přestupku) a současně s tím například z rozhodnutí vaší MO přijdete o povolenku.

2) Přestupek podle přestupkového zákona.

Aby byly naplněny znaky přestupku, nám samotný zákon o rybářství ani doplňující Rybářský řád a Bližší podmínky výkonu rybářského práva nestačí, neboť jde sice o normy pro rybáře závazné, ale k tomu, aby šlo o přestupek, musí být splněny i obecné znaky přestupku.

Pomůžeme si výkladem přestupkového zákona.

Od 1. července 2017 je účinný nový zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (přestupkový zákon), který nahradil dosavadní Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

Pojem přestupku a jeho znaky

K tomu, aby se osoba podseknutím ryby dopustila přestupku, nestačí jen to, že podsekne rybu, musí být naplněny všechny definiční znaky skutkové podstaty přestupku a musí tu být i zavinění. Okolnosti vylučující trestnost přestupku (krajní nouze, nutná obrana.


Podle § 5 přestupkového zákona je přestupkem
– společensky škodlivý protiprávní čin,
– který je v zákoně za přestupek výslovně označen
– a který vykazuje znaky stanovené zákonem,
– nejde-li o trestný čin.
Přestupek je tedy tradičně definován formálními znaky a materiálním znakem, a dále pozitivně a negativně.

Formální znaky podsekávání tak bude možné podřadit pod přestupek podle § 30 odst. 1 písm. a), a) případně f) zákona č. 99/2004 Sb, o rybářství naplněny, pokud fyzická osoba f) provádí lov v rozporu s podmínkami výkonu rybářského práva stanovenými v povolence k lovu (§ 13 odst. 9),

Oním rozporem bude, pokud rybář bude ryby úspěšně podsekávat (dokonaný čin) nebo se o to pokoušet (pokus).

K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vedle naplnění formálních znaků přestupku vyžaduje zavinění. Jde o vnitřní, psychický vztah delikventa k jeho jednání a ke spáchanému následku kdy rozlišujeme mezi zaviněním ve formě nedbalosti a úmyslu.

Nedbalost rozlišujeme na vědomou a nevědomou.

Vědomá nedbalost (pachatel věděl, že se svým jednáním může porušit chráněný zájem a spoléhal, že se to nestane)

Nevědomá nedbalost znamená, že pachatel nevěděl, že svým jednáním poruší zákaz, ale vzhledem k okolnostem vědět měl a mohl. Zde jde o typický příklad hesla "Neznalost zákona neomlouvá." Je povinností člena ČRS přečíst si rybářský řád a sledovat změny. Že tak neučinil, je jeho problém. Může jít o případ, kdy rybář záměrně rybu podsekává, protože neví, že je to zakázáno.

Úmysl přímý - pachatel věděl, že je to zakázáno a  svým jednáním výslovně chtěl porušit zákon nebo jinou pro něho závaznou normu, zde výslovně chtěl podseknout rybu.

Úmysl nepřímý - pachatel věděl, že je to zakázáno a že svým jednáním může porušit chráněný zájem, přímo nechtěl, ale pro případ, že se to stane, mu to bylo lhostejno.

Pro drtivou většinu přestupků postačí zavinění z nedbalosti. Pouze u přestupků proti majetku je třeba úmyslného zavinění. Pro naplnění zavinění u podsekávání tak bude stačitzavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.

V ustanovení § 30 zákona o rybářství není zavinění ve formě úmyslu výslovně vyžadováno, podsekávání se tak lze dopustit i z nedbalosti, častější bude případ nepřímého úmyslu, kdy rybář loví způsobem, o němž ví, že může s vyšší měrou pravděpodobnosti podsekávat ryby, avšak pro ten případ je mu to lhostejno a je s tím srozuměn. Například když vidí, že při jeho stylu lovu každá třetí ryba je podseknutá, nejde už o náhodné neúmyslné zachycení ryby.

Prokázat zavinění pachatele je povinností orgánu, který provinění projednává.

Za přestupek podsekávání mohou být uloženy tyto tresty:

  • napomenutí
  • pokuta (až do výše 30 000,- Kč)
  • propadnutí věci (rybářského náčiní užitého ke spáchání přestupku)
  • propadnutí náhradní hodnoty

Přestupková komise může konstatovat, že vzhledem k okolnostem nejde o přestupek a věc přikázat k projednání v kárném řízení před kárným orgánem ČRS (mírnější případ) nebo naopak dát podnět k zahájení úkonů prověřování v trestním řízení (razantnější případ).

3) Trestný čin

V krajní míře se osoba provádějící lov podsekáváním může dopustit i trestného činu pytláctví. Rozhoduje pak jen výše škody, kterou zamýšlí způsobit (pokus) nebo způsobil (dokonaný trestný čin). Nalovit najednou podsekáváním ryby za více 5000 Kč nebude snadné, to by musel rybář podseknout např. 25 kg sumce. Pravděpodobnější bude naplnění skutkové podstaty přečinu pytláctví formou pokračujícího trestného činu, kdy mnohostí útoků postupně nakumuluje škodu nad hranici škody pro odpovědnost za trestný čin. Výše trestu pak závisí na výši škody, nebezpečnosti činu, povaze pachatele, jeho historii apod.

Z hlediska zavinění je možné trestný čin spáchat jedině ve formě úmyslu. Nedbalostní podsekávání však může být kvalifikováno jako přestupek, viz výše.

Orgán činný v trestním řízení může konstatovat, že nejde o trestný čin a věc přikázat k projednání v kárném řízení před kárným orgánem ČRS (mírnější případ) nebo případ přikázat k projednání v přestupkovém řízení.

4) Nešťastnou událost bez postihu pro rybáře

Jak bylo uvedeno výše, z hlediska přestupkového i trestního práva jsou podstatné dvě okolnosti, a to:

1) zakázaný způsob lovu

2) vnitřní psychický stav pachatele k jeho jednání

V prvém případě jde o to, že náhodný podsek ryby byl dosažen při jiné obvyklé a povolené metodě lovu (položená, plavaná, přívlač, muška apod), která sama o sobě k podsekávání ryb použita není. Zavinění je vyloučeno vlivem skutkového omylu rybáře. Například při lovu na feeder se mu vyhne špička prutu a on zasekne v domnění, že jde o záběr, nikoli o přejezd přes vlasec. Následně vytáhne rybu za ocas. Takový následek ovšem nemohl předvídat.

Naproti tomu podsekávání je možno považovat za samostatný, i když nepovolený, způsob lovu vykonávaný vědomě, tedy za účasti nějaké formy zavinění. Pokud rybář použije přívlačovou udici a nástrahu způsobem, kdy je tu vyšší míra pravděpodobnosti podsekávání, pak neloví přívlačí, ale medotou podsekávání.

Ve druhém případě jde o to, co  s použitým náčiním chtěl docílit, zda ulovení ryby klasickým způsobem a k podseknutí došlo náhodou či omylem v druhu či chování ryby anebo lovil úmyslně či na náhodu rybu a jedno jak, hlavně ať nějakou dostane na břeh, i kdyby to mělo znamenat zachycení háčku za vnější povrch těla ryby.

Pokud rybář neměl v úmyslu, nepředpokládal ani nemohl předpokládat, že použitým způsobem lovu, pohybem prutu či nástrahy dojde k podseknutí ryby, pak takto docílený náhodný podsek není předstupkem ani jiným deliktem. Jedná se o náhodu, která se při rybaření stává, jinak bychom museli uvažovat o úplném zákazu rybaření s udicí vybavenou rybářskými háčky.

Rybáře by také mohlo zajímat, zda si může náhodně, nikoli úmyslně podseknutou rybu ponechat.

Dle mého názoru je možné si neúmyslně, nikoli nedbale, byť podseknutou, rybu ulovenou dovoleným způsobem lovu ponechat, neboť rybář nejednal protiprávně. Žádný právní předpis totiž ulovení ryby za vnitřní část úst jako podmínku ponechání ryby nestanoví. Naopak ryba ulovená metodou lovu podsekávání, musí být puštěna, neboť k jejímu ulovení byl použit zakázaný způsob lovu a byla ulovena protiprávně. Z hlediska etického však ryba, byť náhodně, podseknutá nemá pro rybáře valnou hodnotu a nejde-li o rybu smrtelně zraněnou, měl by ji správný rybář pustit už jen pro dobrý pocit.

Závěr:

Tento článek v žádném případě není polemikou s právními předpisy a ani se nepokouší jakkoli hledat způsob, jak podsekávání ryb legalizovat a po česku s našimi předpisy "vyjebat". Konání rybáře při lovu tak, aby rybu podsekl nebo užití přetížené víceháčkové sestavy, zasekávání a škubání s ní v rybím hejnu, navádění vláčecí nástrahy k hejnu nedravých ryb vyhřívajících se u hladiny apod. znaky podsekávání naplňuje a je zakázáno. Smyslem článku bylo pouze vyvrátit obavy z důsledků náhodného, nepředvídatelného, tudíž i nezaviněného podseknutí ryby v situaci, kdy rybář od počátku neměl v úsmyslu ryby podsekávat, nepředpokládal je, nebyl s rizikem podsekávání ztotožněn a nemohl se mu vyhnout. Nadále ale platí pravidlo, že když i dovoleným způsobem lovu ryby podsekávám opakovaně, měl bych změnit způsob lovu tak, aby riziko podseknutí ryby bylo sníženo (lehčí jigová hlava, změna vedení nástrahy, vyloučení použití nástrahy s trojháčky apod). V krajním případě nezbývá než změnit místo, když je zjevné, že se v místě vyskytují jen ryby, které o nástrahu nejeví zájem.

Petrův zdar a co nejméně podseknutých ryb přeje

Ryba na háčku.cz

Sdílej tento příspěvek