Pstruhy chytám vlastně od malička. Táta mě vzal na pstruhy poprvé, když mi bylo asi sedm. Tehdy jsem je sám nechytal a dělal jsem mu doprovod. Dodnes mám před sebou ten pohled, jak táta nahodil zelenou rotačku s oranžovým pruhem, táhl ji přes proud a za ní se ve vodě objevil stín, praštil do ní a začal sebou na prutu škubat. Pstruh nebyl velký, ale byl to pstruh. Tohle mě chytlo.
Čas plynul a v roce 1996 jsem již měl svoji první pstruhovou povolenku. Strejda mě naučil chytat na mušku, do toho mi sám udělal domácí rotačky, sám jsem si vázal mušky a streamery. Pstruzi v Beskydech byli mou vášní. Žádní duháci, ale poctiví pstruzi potoční.
Specifikem Beskyd je, že jsou protkány hustou sítí horských potoků a říček. Nejde o velké vody, nejsou v nich moc velké ryby, ale člověk, který chce chytat pstruhy, je na konci devadesátých let, kdy tu nebyli kormoráni, našel pstruhy, kam se podíval. Prostě sen, který člověk bral jako běžnou součást života.
Čas plynul a my se posouváme o 15 let dál do roku 2016. Jaká je realita dnes?
- nárůst počtu predátorů (kormorán, vydry, volavky)
- napřimování koryt (úbytek úkrytů, propad vodního sloubce, únik vody z krajiny, povodně, rovná koryta bez života)
- úbytek vody
- úbytek pstruhů a lipanů
A teď babo raď, jak v tak probrané vodě mít šanci na ulovení pstruha potočního, natož pstruha velkého.
Řekl bych, že máme tyto možnosti:
- zkusit štěstí v zahraničí (ale o tom není tento článek)
- navštívit soukromou vodu (ani o tom není tento článek)
- zajít na svazovou vodu a přemýšlet u toho
Na stopě velkému pstruhovi
Podobně jako štika, i pstruh potřebuje k růstu tyto faktory
- vodu
- žrádlo
- prostor
- klid
- hodně úkrytů
- čas
Voda - pokud se zamyslíme nad letními vedry posledních let, pak nám musí být jasné, že v potoce, který vyschne skoro do nuly není šance, aby prežila kloudná ryba. Takže takové vody si ze seznamu škrtneme.
Žrádlo - velká ryba potřebuje hodně potravy. Takže tam, kde došlo v posledních letech k častým povodním, otravám nebo kyslíkovému deficitu došlo určitě i k úbytku hmyzu a drobných rybek. Kde není potrava, není velká ryba. Tyto vody škrtáme. Stejně tak bychom měli škrtnout studené horské bystřiny. Je tu sice i v největších vedrech pořád nějaká voda, dokonce i kyslík, ale tyto vody jsou většinu roku tak studené, že se tu nenamnoží dostatek potravy a pstruzi tu jsou spíše malí. Je dobré tato místa nechat v klidu pro zachování genetické základny pro níže položené úseky.
Prostor - velká ryba se musí někde otočit, proto bude dobré ji hledat tam, kde je hloubka, voda, proud.
A safra, to čteme ve všech knihách. Ano je pravdou, že velcí pstruzi se loví na velkých vodních nádržích, hledat je tam v našich podmínkách bude ale jako hledat jehlu v kupce sena. Hledat velkého pstruha na velké řece bude snazší, ale zase ho tam budou hledat všichni. Pak i nadějné místo může být probrané. Problémem prostoru je, že v takovém místě mají prostor k lovu hlavně predátoři. V hluboké vodě si dobře zaloví jak kormoráni, tak zejména vydry. Proto na vodě, kde jsou tito predátoři četní, se rovnou vyhněte jezům a splavům, protože v každé takové díře je doma vydra, která se o velké pstruhy už jistojistě postarala.
Klid - pokud srovnáme lov ve městě a lov za městem, pak je určitě klid výhodou, protože na méně frekventované vodě bude mít ryba větší šanci na přežití před rybáři, nebude ale v klidu před predátory, které nemá kdo plašit. Proto se mnoho klidných úseků odpráskne již z toho důvodu.
Dostatek úkrytů - základ přežití každé ryby, ať už jde o povalené stromy, větve ve vodě nebo podemleté břehy a z nich trčící kořeny. Ano tady jsme asi správně, ale je třeba vždy pamatovat, že ani ve vodě s úkryty se nebude ryba držet, pokud voda vysychá nebo nemá potravu.
Čas - pstruh není dlouhověká ryba, ale takových 5-6 let bude pro růst do zajímavých rozměrů potřebovat.
Pokud najdeme hlubokou díru s podemletým břehem, pak není na škodu zkusit větší 5-7cm štíhlý wobler v napodobenině pstruha, mřenky nebo vranky. Pomůže Hauserovo peří, jigstreamer nebo plandavka. Ale to neobjevujeme nic nového. Velcí pstruzi jsou prostě dravci a kanibalové. Zajímavý ale určitě bude níže uvedený odstavec:
Paradox posledních tří let
Je s podivem, jak krásní pstruzi se na potocích a říčkách dají chytit na plytčinách s hloubkou třeba jen 20cm. Dříve tu nebyla kloudná ryba a jen droboť, ale poslední dobou se já i ostatní rybáři setkáváme s faktem, že se v takových planých místech dá obstojně chytit i čtyřicítka potočák. Čím to je?
Jednak tato místa rybáři běžně přehlížejí. Přitom stačí, aby ve vodě byl klacek, pár šutrů nebo dobře vymletá díra pod břehem a už je to zajímavé místo. V těchto místech není dost ryb a špatně se tu loví, když vydra i kormorán jsou na plytčině poměrně neohrabaní a pomalí. Proto ani predátoři tato místa nevyhledávají. Posledním faktorem je již zmíněný fakt, že hlubové prolákliny, splavy a jezy obsadily vydry. Ryby, které přežily, se ze strachu před predátory stáhly na mělčiny. Činí tak již několikátým rokem, takže dorostly i zde do zajímavých rozměrů. V mělké prohřáté vodě je dost potravy, není tu potravní konkurence a je tu klid od rybářů i predátorů.
Pokud nezasáhne sucho, stačí, aby uběhlo dost času a pěkná ryba je v revíru. Ulovit velkou rybu na plytké vodě už je horší. Zpravidla je problém se k ní přiblížit, protože při dlouhých přesunech mělkou vodou děláme u vody poměrně velký rámus a hlavně rušivé vlny, které se nesou mělkou vodou bez terénních překážek i desítky metrů proti proudu a odrážejí se od břehů. Lepší je jít po břehu nebo se opravdu sunout vodou jako slimák. V plytké vodě se nedá vodit většina vláčecích nástrah. S muškou je to lepší, ale zase nám chybí potřebný dostřel a prostor. Většina mušek pak končí na stromovém příkrovu těchto říček. Dobrým řešením jsou mělce chodící až hladinové woblery hmyzáci. Posledním oříškem je už jen dostat rybu z úkrytu a donutit ji k záběru. Zde je třeba si počkat na večer, kdy se pstruzi odváží opustit své skrýše pod břehy a vydávají se na sběr hmyzu nebo lov střevlí a mřenek na mělčině. Pokud se zaměří na rybky, pomůže vždy nějaká mělce chodící napodobenina těchto rybek.
Ryba na háčku
