V tomto článku se podíváme na lokalizaci dravých ryb na přehradních nádržích. Velké širé hladiny vodních nádrží na první pohled vypadají monotónně. Pokud se rozhlédneme, zjistíme, že tomu tak není.
Jednotlivé přehradní nádrže se od sebe velmi liší. Vzásadě na přehradách chybí příbřežní rostlinstvo, břehy jsou písčité, hliněné nebo kamenité. Charakterictická je i barva vody. Většinou je taková matná, přikalená jako v řece po dešti a v létě často zelená. Výrazným znakem přehrad je členité dno s mnoha zlomy, podvodními krátery, strouhami po korytech potoků nebo dešťových koryt vymletých mezi pařezy, starými koryty řek, porůstatky zatopených rybníků, obydlí a dalších staveb a pařezovými poli. Některé prvky postupem času zanikají, jiné nově přibývají nebo se mění vlivem napouštění a upouštění přehrady, což umožňuje erozi terénu vlnami.
Níže si představíme hlavní prvky, které bychom při hledání dravých ryb neměli nechat bez povšimnutí.
Přítoky
Většina přehrad je postavena na řece nebo větším potoku a přítoků je minimum. Pokud se do přehrady vlévá jakákoli říčka či potok, je to významný prvek, který ryby přitahuje. Přináší totiž do přehrad čerstvou vodu. a při povodních i mnoho potravy. Pokud je na přítoku vybudován jez, je voda i prokysličená, což je v létě důležité. Koryto potoka pokračuje i na dně údolní nádrže a je významným úkrytem dravých ryb v době jejich klidu. Odtud pak navečer vyrážejí za potravou. Do přítoků se ryby také vytahují vytírat. Vylíhlý potěr často spluje do nádrže a stává se lákavým soustem pro dravce.
Koryta
Staré koryto potoka či řeky je vždy zajímavé místo pro lov. Jak jsme si řekli výše, je to úkryt pro dravce, ať už jde o štiky, candáty, sumce, okouny či mníky. Wobler přetažený nad starým korytem často vydráždí dravce číhající na zlomu koryta a mělčiny. Navečer jsou dravci, kteří vytáhli z koryta na mělčinu, méně opatrní právě proto, že se díky blízkosti koryta cítí bezpečně. Ne vždy je koryto úplně rovné. Je proto dobré využít období upuštění nádrže a koryto si zmapovat. Předejdeme tak budoucí ztrátě nástrah a zároveň budeme mít představu, jak je koryto daleko od břehu, o jeho hloubce, reliéfu apod.
Zatopené stavby
Zatopené stavby jsou představovány pozůstatky domů, zdí, studní, mostů a silnic. Za normálních okolností jsou zejména domy před napuštěním přehrady sbourány. Pokud je ale proces napuštění urychlen například povodní, zůstanou pod vodou větší celky. Příkladem takové přehrady je například na Slezská Harta. Ta je také prošpikována sítí bývalých silnic například mezi obcemi Rázová - Roudno, Karlovec - Nová Pláň. Silnice pak tvoří pod vodou jakousi vyvýšenou hráz s kamením na svazích, což mají dravci rádi. Je třeba mít v paměti, že zatopené objekty jsou doslova hrobem pro naše nástrahy. Hody by tak neměly směřovat přes ně, ale dráha vedení nástrahy by měla ideálně vést podél stavby. Kupříkladu se postavíte na cestu a obhážete oba její svahy z boku.
Podvodní zlomy
Každá propadlina nebo vyvýšenina dna představuje pro dravce ideální úkryt pro lov ze zálohy. Dravec stojí za terénním zlomem a čeká na kořist, která pluje z mělčiny. V momentě, kdy kořist upustí bezpečnou mělčinu a naruší prostor nad hlubinou, dravec zaútočí. Tyto zlomy se nejlépe hledají buď broděním nebo na podzim při upuštění nádrže, kdy jsou hladiny přehrad často i o několik metrů níže. Silné podzimní a zimní větry často způsobí, že vlny vymelou další zlomovou hranu kousek od břehu. Pokud si tato místa vyfotíte, máte se na zahájení na co těšit.
Podvodní hory/ kopce
Jde o utopená vyvýšená místa, kdy všude okolo je hlubší voda. Na vrcholku takového kopce je více světla, teplejší voda, více se tam vlnami přehrnuje dno, tudíž i zdvihá kal a potrava. Tyto kopce lákají ryby ze široka daleka. Bílá ryba bude při vrchovlku, dravci budou na svazích směrem dolů.
Pařezovky
Pařezovky jsou oblasti vykácených lesů, které jsou typické právě pro přehrady. Pokud jde o hustotu pařezů a tím i vázek, stačí se otočit dozadu, jaký je na břehu les. To samé bude i pod vodou. Platí, že kdo se bojí, nesmí do lesa. Budete sice hodně trhat, ale právě úkryty lákají ryby do těchto míst, naopak vázky odrazují spoustu rybářů od jejich prolovení. Kdo se naučí lovit v pařezech, bude mít dobré úlovky štik, okounů a candátů, avšak krvavě vykoupené počtem utrhaných nástrah. Ne nadarmo se říká, že při lovu candátů je třeba krmit (gumovými nástrahami).
Až budete konkrétní pařezovky navštěvovat častěji získáte do oka pár míst, kudy nástrahu vést, kde je svod dešťového koryta, kde je mezera mezi pařezy, jak jsou jednotlivé úseky hluboké a podobně. Všechny tyto poznatky ovlivní dráhu vaší nástrahy, kudy ji vést, aby vázla co nejméně a chytala co nejvíce ryb.
V pařezech vždy na nějakou štiku narazíme
Písečné pláže
Některé přehrady mají písečné nebo hlinitoštěrkové pláže. Jsou to úseky s mělkou vodou, ideální pro kapraře, ale ani lovec dravců si nemusí stěžovat. Zkuste zjistit, zda poblíž pláže nevede nějaké koryto potoka nebo zatopená silnice. To je dobré místo pro začátek. Koryta se často nacházejí v ústraní na boku pláže. Poku se postavíte na pláž a koryto vede kolmo na pláž, tak hodem před sebe pokryjete celé koryto. Za mě ideální místo na candáty při večerní přívlači. Pokud na pláži koryto není, pak je toto místo zajímavé většinou jen na lov okounů a bolenů při rozednění, kdy nahájejí rybí potěr. Na kaprařských plážích je však ještě jeden zajímavý jev - krmení. Pokud se den rozjel a kapraři hážou do vody jedno krmítko se šrotem za druhým, tak se sem sjede bílá ryba. Po každém dopadu krmítka na hladinu se rozstříkne voda, jak se poplaší plotice a oukleje při hladině. Často do nich ale najíždějí i štiky. Většinou jsou tato místa hladinových zálovů 30-60 metrů od břehu. Pokud tam dohodíte třeba plandavku nebo jerk, máte velkou šanci utkat se s velkou štikou.
Příbřežní vegetace
Přehrady jsou na vodní rostlinstvo poměrně chudé. Staré přehrady jsou však při plném stavu vody často obklopeny zatopenými vrbami. Někdy jsou pod zatopeným keřem i dva metry vody, což je dost na to, aby se tu zabydlela pěkná štika nebo kolonie okounů. Určitě se tato místa vyplatí neopomíjet.
Omílané břehy
Působením poklesu hladiny dochází k omílání i jinak hluboko uloženého dna přehradní nádrže. Zejména na podzim a v zimě v mnoha přehradách klesne hladina o pět a více metrů. Pak vlny a vítr udělají do okraje břehu často i více než půl metru vysoké zuby. S každou změnou hladiny, se vytváří nový schod. Jakmile se přehrada na jaže napustí, jsou tyto hrany zatopeny a vytváří ideální místo pro úkryt dravce. Bohužel jsou tyto vymleté schody pokryté ostrými kameny a zbytky kořenů stromů a pro naše nástrahy jsou doslova pohřebištěm. Vyplatí se je obhazovat zboku nebo z lodě.
Hausbóty, mola, zakotvené lodě
Tyto plovoucí objekty poskytují rybám v jinak monotónní podvodní krajině často znamenitý úkryt před sluncem, vodními ptáky a předátory. Jsou domovem rybí drobotiny a často se pod nimi zabydlí štika nebo okouní hejno. Po ránu se vyplatí tato místa nevynechat a věnovat jim pár hodů.
Skály
Skály většinou znamenají strmý břeh, který padá dolů do hloubky. Proto slibují poměrně velkou hloubku již při břehu. Skalní výběžky tak často nabízejí skvělá místa pro vertikální přívlač, dropshot nebo lov s marmyškou ze břehu. Nejčastější rybou skal jsou okouni. Kvůli horšímu přístupu je tu dobrá šance i na štiky. Skály nabízejí rybám spoustu úkrytů, proto může být i blízko u břehu zalehlý slušný sumec. Nevýhodou skalního vláčení je samozřejmě mnohost vázek a vysoká ztrátovost nástrah. Proto je ze břehu dobrý dropshot a velmi se osvědčuje lov z loděk při skalách. Další nevýhodou skal ale je, že jsou viditelné už z dálky. Ví o nich hodně lidí. Proto se u skal často střídá jedna loď za druhou. Je třeba s tím počítat. Osobně skály za nejproduktivnější považuji brzy zrána, kdy je ještě klid.
Rybí hejna
Platí pravidlo, že kde je potravní ryba, tam budou i predátoři. Proto pokud při břehu, v zátoce nebo kdekoli při hladině narazíte na hejno rybek, zejména koláče na hladině, buďte si jisti, že dříve nebo později v hejnu něco zaloví a házejte do něj. Zkouštejte vláčet jak při hladině, tak po stranách hejna, tak pod hejnem.
Koláče rybích hejn na hladině se nejlépe vyhledávají v době, kdy je hladina přehrady jako olej
Zátoky
Zátoky většinou vznikají tam, kde je do přehrady nějaký přítok. Nemusí jít vždy o přítok trvalý, často jde o vymletou rýhu sloužící jako dešťové koryto, v jehož okolí erodovaly břehy. Po zaplavení je na dně zátoky nadále hlavní rýha a v jejím okolí jsou často mělčiny s pozvolným břehem. Zátoka pro ryby představuje místo s klidnou vodou chráněnou před větrem, vlnami a proudem. Usazuje se tu nános jemného bahna a potrava. Kvůli nižší cirkulaci vody jsou zátoky často teplejší než hlavní zátopa, tudíž je tu v bahně více hmyzu, roste tu více rostlin a ryby tato místa vyhledávají kvůli potravě. Jde zároveň o shromaždiště potěru, takže je tu jen málokdy nouze o nějakého toho okouna, bolena nebo štiku.
Sklon břehu
Pokud je břeh pozvolný a bez porostů, znamená to, že jste došli na místo, kde je zatopená louka. Místo bude bez vázek, břeh se bude jen mírně svažovat. Dno většinou nebude členité. Na takových místech dravci většinou nemají důvod setrvávat. Spíše jimi budou protahovat za potravou a zdrží se tu jen pokud tu budou nástražní ryby. Jde o výborná kaprová místa, takže pokud tu rybáři často chytají kapry, bude tu i bílá ryba a s ní i candáti a štiky.
Rychle se svažující břeh bude naznačovat velkou hloubku už kousek od břehu. To jsou dobrá zimní místa, kdy tu můžete s úspěchem lovit okouny i candáty. Podobně bychom mohli analyzovat břehy svažující se prudce z obou stran do tvaru V, pak jde o dešťové koryto značící počátek zátoky.
Rovné břehy budou podobné kaprovým plážím. Jde o dobrá místa pro ranní a večerní okounové a candátové naháněčky na mělčinách.
Skladba dna
Dravé ryby jsou výrazně citlivé na obsah kyslíku a sedimentů na dně. Proto budou upřednostňovat dno spíše kamenité, oblázkové nebo písčité. Smradlavému bahnu se raději vyhnou.
Volná voda
Přestože se může volná voda zdát bez života, opak je pravdou. Pod hladinou daleko od břehu často korzují osamocení boleni, velcí duháci nebo tu může v letním parnu odpočívat sumec nebo třeba i hejno candátů. I na volné vodě protahují rybí hejna a za nimi dravci. Není tu sice tak velká koncentrace ryb jako při březích, ale také tu není takový tlak rybářů jako je tomu podél břehů. Dravci jsou méně ochytaní a mají více klidu a času na to dorůst do zajímavých rozměrů. I když tedy na volné vodě chytíte méně ryb, máte oproti břehovému rybaření větší šanci na opravdu velkou rybu.
Balvanité náspy
V okolí mostů a hrází jsou břehy často zpevněny lomovým kamenem. Kamenný násyp je velmi členitý a nachází v něm úkryt drobné ryby i dravci jako například okouni, mníci, úhoři. Večer sem zabrousí candáti. Na Oravě jsem několikrát pozoroval kolem sypaných břehů proplouvat jezerní pstruhy.
Výše uvedeným příspěvkem jsem se pokusil vystihnout mě známý okruh horkých míst na lov dravců. Některá jsou produktivní pořád, jiná jen občas. Záleží na podmínkách, které v přehradě panují, spoustě náhod, ale to je rybaření. Přehrady nám nabízení pestrou škálu míst pro rybaření. Stačí si jen vybrat a naučit se přehradě rozumět.
Petrův zdar
Ryba na háčku.cz
