Ostrov Rujána (německy Rügen) byl za socialismu vyhledávanou turistickou destinací občanů Československa, kteří sem jezdili s karavany nebo jen tak pod stan. Studený Balt v NDR byla jedna z mála příležitostí dostat se k moři. Dnes tam moc Čechů nepotkáte. Vzdálenost z ČR na Rujánu je skoro stejná jako do Chorvatska nebo Italského Bibione, navíc v Chorvatsku je teplo a levněji. Rujána tak zůstává lákadlem pro rybáře a milovníky osobité severoněmecké architektury.
Geografie
Rujána je největší německý ostrov ležící na severovýchodním okraji spolkové země Meklenbursko-přední Pomořansko v Baltském moři (Meklenburg-Vorpommern). S přilehlými ostrovy má rozlohu 935 km2. Maximální nadmořská výška 161 m. n. m. Ostrov je dlouhý 52km a na šířku od západu na východ měří 41km. K jeho osídlení došlo v 6. století. Během své historie byl součástí Dánska, Švédska a v roce 1815 byl přidělen Prusku. Po druhé světové válce byl ostrov připojen k Meklenbursku v rámci sovětské okupační zóny a stal se součástí NDR. Dnes má 77 000 obyvavatel.
Břehy ostrova jsou nízké, velmi členité s výskytem písečných dun, přesypů a kos. Krajina je kopcovitá rovina s valy koncových morén překrytých vápenci.
Kam se podívat
Na Rujáně najdete stará hansovní města s typickou baltskou architekturou (např. Stralsund), turistická letoviska i malebné rybářské vesničky . Ve Stralsundu stojí asi 50 metrů vysoký a 4 kilometry dlouhý most spojující ostrov s pevninou (Rügenbrücke). Na ostrově je spousta středověkých kostelíků postavených z červených cihel. Na severu v okolí města Sassnitz leží národní park Jasmund, který je známý příkrými přídovými skalami místy vysokými i přes 30 metrů. Nejznámější je Königsstuhl (v překladu královská židle) vysoký 118 metrů nad mořem, na který vede přes 400 schodů. V Sasnitz najdete U-boot muzeum s vyřazenou ponorkou. Mezi městy Sassnitz a Trelleborg (Švédsko) funguje trajektové spojení. Treleborg je rovněž proslulý severskou architekturou. Na východ od ostrova je Pomořanský záliv. Rujána leží na 300m silné vrstvě křídy, která se tu po staletí těžila. Dnes zůstal zachován jen jeden důl, který je plně automatizovaný a jeho obsluhu zvládá 36 zaměstnanců.
Nejnavětěvovanější je Kap Arkona, což je výběžek na severovýchodě Rujány tvořený křídovým útesem. Výchozím bodem je vesnice Putgarten. Na Arkově najdete dva majáky (Leuchttürme)
Přímo na Rujáně můžete na jejích mělčinách pozorovat bezpočet vodního ptactva. Z městečka Schaprode jezdí lodě na 4km vzdálený ostrov Hiddensee, kde jsou muzea rybaření nebo historie života v oblasti, kostel a maják. Na Hiddensee žije asi 4000 obyvatel a na ostrově jsou zakázány automobily. Proto všichni místní parkují na odstavném parkoviši v Schaprode. Na Rujáně najdete i spoustu písečných pláží a její mělké vody se v létě prohřejí natolik, aby se tam dalo koupat. My jsme viděli Němce koupat se i začátkem května, kdy měla voda cca 17 stupňů. Letní sezóna začíná v půlce května a končí v půlce září.
Za návštěvu stojí asi 70 km vzdálené muzeum v Peenemünde, kde za druhé světové války Němci vyvíjeli a vyráběli odvetné zbraně - střely V1 a V2.
Ryby
Z rybářského hlediska nás zajímá především oblast Bodden (mělké baltské zálivy uprostřed ostrovních vod a v jeho okolí). Tyto vody vznikly v poslední době ledové. I dnes na tomto pobřežídíky erozi a nánosům písků dochází k ustavičným zněnám reliéfu břehů a dna.
Oblast Bodden se rozprostírá od Ribnitz Damgarten na západě až po německo-polskou hranici na východě, kde se označuje termínem Haff. V centru této oblasti leží ostrov Rujana. Pobřeží Rujány má délku téměř 600 km. Druhová pestrost, jakou zde najdete, je výjimečná nejen v Německu, ale i v Evropě.
Nabízí se tak mnoho možností rybářského vyžití od pobřežního lovu, lovu v přístavech, z malých lodí v pobřežních vodách nebo mořský rybolov kutrů daleko na moři.
Hlavní rybou je bezpochyby štika, která zde nachází ideální životní prostředí a dosahuje obrovských rozměrů. V žádném jiném evropském revíru se neloví tolik štik mezi 100-120cm. Aktuální rekord Boddenu činí 47 pfundů (1 Pfund = 0,5 kilogramu). Do sítě ale byla ulovena i štika o hmotnosti 55 Pfundů, což je bezpochyby na úrovni světového rekordu. Proto až 50% všech výprav cílí právě na štiky. V Německu ani v Evropě byste jen těžko hledali oblast, kde se tak pravidelně loví štiky přes 120cm. Zarybněnost jistě není tak vysoká jako například ve Švédsku, ale právě proto jsou zde častější velké ryby - hodně místa, potravy a menší konkurence. Velkým problémem ale je, že jsou štiky rozprostřeny na obrovské ploše přesahující 100 km2. Za velkými rybami sem jezdí dokonce i Švédi, Dánové a Finové. Může za to vysoká šance na velkou rybu a dobrá infrastruktura. Na Rujáně sice panuje štičí horečka, neznamená to ale, že by Rujána dala někomu metrovku zadarmo. Všechny ryby jsou vydřené a vyházené a ne každý zde uspěje.

Určitě se tu vyplatí si na první výpravy zaplatit průvodce (Guida). Průvodce cenu zvýší, to je pravda (1 den s průvodcem na lodi pro tři hosty vyjde na 327 eur), ale náklady na cestu, povolenky, vybavení i ubytování stojí pořád stejně. Ne každý má dovolenou na rozdávání a musí se o ni navíc spravedlivě podělit mezi ryby a rodinu. Pro mě osobně je sakra rozdíl mezi tím proházet dovolenou a vrátit se z ní jako zpráskaný pes bez záběru anebo si zachytat a vrátit se se zážitky a mít důvod se znovu vrátit.
Výpravy s průvodcem jsou jako malé semináře, kde se dozvíte mnoho o rybách, rybolovných metodách a hledání ryb echolotem. Mnoho rybářů na Boddenu získalo cenné zkušenosti, naučili se nové metody lovu a především získali důvěru v to, co dělají a tyto poznatky pak mohou aplikovat i na domácích vodách.
Rujána je známé německé letovisko, které navštíví ročně asi 1,25 milionu turistů. O ubytování tak není nouze a na Booking.cz najdete tisíce nabídek v hotelích i apartmánech. Na Rujaně je i hodně kempů pro stany i karavany. Velmi oblíbené jsou tzw. Ferienwohnungen (Fewo), což jsou malé domky nebo apartmány v přístavních vesničkách v domcích vybavené vlastní kuchyní.
Vaše www.rybanahacku.cz
autor: www.rybanahacku.cz
foto: www.rybanahacku.cz
Použité zdroje:
www.wikipedie.cz
www.bodden-angeln.de








































































































