Výběr nástrahy na velkou štiku sice není tak důležitý jako mít pořádek v mysli a být ve správný čas na správném místě. Vhodně zvolená nástraha a vybavení nám však může šanci na ulovení velkého dravce jedině zvýšit. Při výběru umělé nástrahy na velké štiky před námi stojí tato rozhodnutí:
Zaprvé: jakou nástrahu
Zadruhé: jak velkou nástrahu
Zatřetí: jakou barvu nástrahy
Jaký druh nástrahy na velkou štiku zvolit?
1) rotační třpytky a spinnerbaity
2) plandavka
3) gumové nástrahy - twistery, rippery, shady, smáčci a další různá gumová hejbátka jako žáby, krysy, kachny, raci, hadi úhoři apod. Nejčastěji to bude nějaká gumová rybka
4) woblery a jerky
První dvě kategorie nástrah kdysi patřily mezi ty levnější a byly i hojně používány. Nevýhodou rotaček a plandavek však je, že díky jejich kovové konstrukci jsou poměrně těžké a tím pádem jdou ke dnu jako šutr. Tam pak hodně váznou. Proto zejména větší plandavky vyžadují poměrně rychlé vedení. Někdy je to dobře, protože dravec nemá čas si nástrahu prohlédnout a prokouknout ji. Navíc aktivně lovící dravec předpokládá, že se kořist bude pohybovat rychle a rychlý pohyb ještě zvyšuje jeho agresi a touhu po úlovku unikající ryby. Jindy je to ale na škodu, protože z přílišné opatrnosti před uváznutím nástrahu jen rychle protáhneme horním sloupcem, aniž by se dostala ke dnu, kde na ni čeká zubatá štika. Poslední 90cm štiku jsem chytil právě na plandavku taženou pomalu u dna skoro lízající klacky na dně.
Osobně už na rotačky štiky nechytám vůbec. Ne proto, že by nebyly účinné, právě naopak. Štik chytají až moc, ale i velká rotačka je pořád malá nástraha a chytá se na ně dost malých štik. Navíc většinou lovím na řece a tam je problém se vztlakem rotační třpytky, která má tendence se při tažení proti proudu zvedat k hladině. Určitě bych je ale nezatracoval. Pokud jde o účinnost rotaček, pak v roce 2008 mi rotačky připravily krásný štikový podzim. Všechno to byly štiky do 60cm, ale krásné a bylo jich hodně. K tomu se připletli boleni a okouni. V roce 2015 byla na Slezské Hartě chycena štika tuším přes 1,3m právě na velkou rotační třpytku.
Historicky nejvíce velkých štik však za ta léta nasbíraly asi plandavky, kdy za zmínku stojí vzpomenout na legendární plandavky typu HEINZ. Ty kdysi vyráběla i firma Ryna, ale to už je historie. Dnes je nabízí firmy DAM a Kuusamo. Stojí mezi 80 a 200 Kč podle značky, velikosti a barevného provedení. Velké pro štiky zajímavé rotačky pak stojí ještě více. V porovnání s velkými woblery jsme však stále ještě při nákupu v poměru 3 třpytky:1 wobler.
Velká štika má pořádnou tlamu, velikosti nástrahy se nemusíme bát.
A pokud začne velká štika lovit opravdu daleko od břehu přímo na hladině v hejnech ryb, pak jediná nástraha, která na ni dosáhne, je právě plandavka. Tehdy vůbec nevadí, že je těžká, protože ji stejně vedeme rychle pod hladinou místem, kde víme, že jezdí právě rozežraný dravec.
Obecně by se ale dalo říci, že nejvíce velkých štik se dnes chytá na gumy a woblery. Bude to však nejspíše tím, že tyto nástrahy jsou dnes IN.
Gumové nástrahy
Gumové nástrahy jsou dvousečné.
V prvé řadě tu jsou takové ty normální gumy v univerzální velikosti 8-12cm, které stojí pár korun a používají se na vše od okouna, přes candáta po štiky. Nabízejí dobrý poměr ceny a velikosti nástrahy. Jejich ztráta nás tolik nebolí, jako ztráta wobleru, dá se s nimi lovit hlouběji, než s woblery a udržet je v hloubce i při pomalém tažení, což může hrát velkou roli v chladných měsících roku. Velmi rád také chytám na velké gumy pod hladinou nad vodními rostlinami.
V druhé řadě jsou pak už velké gumové nástrahy specializované víceméně na štiky. Bavíme se o gumách od 15cm nahoru, 20-25cm běžně. Výjimkou nejsou ani 40cm nástrahy. Ty můžou lehce vážit 100, 150 nebo klidně 300 gramů. Na to, abyste nahodili takovou mrchu, už potřebujete silnější prut, šňůru, často i multiplikátor a největší z nich se ani nenahazují, ale vláčí se trollingem za lodí. Cena jedné takové velké gumy se může pohybovat podle velikosti a značky pohybovat od třeba 60cm po 700 Kč. Běžný průměr za 22cm gumu je okolo 130-150 Kč. Velké gumy ale na rozdíl od těch menších nejsou tak ztrátová záležitost, protože s nimi většinou nerazítkujeme dno, ale spíše lovíme štiky ve sloupci nebo pod hladinou, kde se nevázne.
Blíže k lovu s velkými gumami věnuji v článku o velkých gumových nástrahách Zde
Woblery a jerky
Z woblerů mám na štiky rád typy s tělem ve tvaru plotice, tj. vyšší hřbet a štíhlejší boky. Hlavně jerky jsou parádní volbou na velkou štiku, protože kombinují masu a hmotnost. Díky tomu můžeme dopravit velkou nástrahu velmi daleko. Zavalité typy používám spíše na sumce. Pokud chcete cíleně lovit velkou štiku, pak je třeba nasadit větší nástrahy od 12cm nahoru. 15cm je takový průměr.
Jak velkou nástrahu vlastně zvolit?
Velká štika = velká nástraha
Je to pravda nebo mýtus? K chytání štik na velké nástrahy mě přivedl kolega Radek Chmelař, kterého jsem v roce 2001 viděl na Slezské Hartě lovit pěkné štiky na jerky. Tehdy byly tyto nástrahy u nás těžko k dostání a když už, tak stály kolem 700,- Kč. Proto si svoje jerky Radek dělal sám. Šlo o doutníky dlouhé mezi 20 a 25cm. Při dopadu na hladinu nástraha působila asi tak, jako by do vody člověk hodil granát. Ale výsledky měl, viděl jsem ho chytat i 80cm štiky. Tak jsem neváhal a ze dřeva jsem vystrouhal první jerky. Chytání s nimi šlo ztuha a bylo vyčerpávající, protože tehdy jerkové pruty nebyly, tak jsem házel plným laminátem. Za dvacet vycházek jsem na samodomojerky chytil dvě štiky, větší měla 55cm. Takže jsem to s jerky tehdy vzdal a přešel na jiné nástrahy. Zaměřil jsem se na velké gumové rybky, rippery. S těmi jsem pak chytal dva roky v kuse, bylo to v letech 2002-2003. Možná jsem lovil na špatné lokalitě, možná jsem lovil na špatných místech (ze břehu) nebo špatnou technikou, ale největší chycenou štiku jsem tehdy měl 68cm na 20cm gumový ripper. Potom, co jsem přešel na 8-10cm twistery jsem hned následující rok chytil štiky 73,74 a 75cm. Dokonce i první dvě štiky přes 90cm mám chyceny na poměrně malé nástrahy, a to 5cm dělený wobler a 7cm plandavku. Jejich ulovení však nebylo cílené, šel jsem prostě na jakoukoli štiku.
Technicky vzato jsem na jednu velkou rybu vždy potřeboval ulovit desítky až stovky menších štik, okounů nebo candátů. Koho ale baví pořád chytat jen malé ryby, když víte, že každá další vycházka dopadne přinejlepším stejně, tedy chycením několika dorostenců?
Časy se proto mění a já jsem se před několika lety k cílenému lovu s velkými nástrahami opět vrátil. Preferuji hlavně jerky, woblery na trolling a velké gumové nástrahy mezi 16 a 27cm. Zdravý střed je 19-22cm. Musím uznat, že cokoli nad 20cm už dokáže selektovat menší štiky a jsem rád, když za vycházku cíleně chytnu jednu větší štiku než několik malých, jejichž lov smysl nedává. Podměrečné štiky je třeba chránit a ne se na ně zaměřovat.
Pokud bych to měl zobecnit, pak velká štika sice dá přednost velké nástraze, ale více velkých štik se alespoň v ČR chytí na nástrahy malé až střední. Podle mě je to z následujících důvodů:
1) Různě po Evropě se vláčí prakticky celoročně a velké štiky se loví cíleně. Není smyslem trápit malé ryby, proto je mentalita nastavena tak, že když jdu na štiku, tak nasadím velkou nástrahu. Navíc rybáři loví i v odbdobích, kdy štiky holt žerou i běžnou rybu.
2) Naše přívlačová sezóna začíná až 16. června, takže začínáme vláčet v době plného rozmachu rybího potěru. V této době se štiky krmí hlavně potěrem a vzhledem k jeho množství většinou ignorují velké nástrahy. Potěr mizí až na podzim, a to už jsou vláčecí nástrahy tak okoukané a štiky opatrné, že lze jen těžko pomýšlet o jejich ulovení konvenčními přívlačovými nástrahami. O to více velkých štik se často chytí na celkem malé smáčky při cíleném lovu okounů. Pokud se oteplí, pak na mělčí vodě má smysl nasadit velkou nástrahu. Většina rybářů je ráda za každý záběr, malá nástraha produkuje více záběrů, ale většinou také od malých ryb, cokoli nad míru je pro mnohé rybáře svátek. Není proto divu, že řada lidí má průměr přes 200 malých štik na jednu velkou, hodně lidí chytí velkou štiku jednou za život a ještě více ji nechytí nikdy (špatná lokalita, špatná místa apod).
3) Naše revíry jsou specifické malou rozlohou, nemáme tu velká plochá jezera ani brakické vody, kde by na velkých širých vodních pláních nebyly vázky. V zimním období, kdy jsou dravci zalezlí u dna, je problém se k nim na vodě s vázkami a členitým dnem dostat, takže je lov s velkými nástrahami značně drahý kvůli ztrátám ve vázkách a rybáři v této době upřednostňují buď gumové nástrahy nebo rybičky. Malé vody jsou co do obsádky štik velmi závislé na vysazování a většina štik se rychle vychytá už po nasazení a vůbec nevyroste. Na jejich lov stačí malé nástrahy. Navíc se více se pase po okounech a candátech než po štikách. Tak proč se připravit o záběr okouna a candáta zaměřením se jen na štiku, která možná ani nezabere.
4) Vzhledem k malým vodním plochám je tu převaha spíše menších dravců, na které má smysl se zaměřit, aby člověk měl za vycházku vůbec nějaký záběr a od vody se vracel psychicky v pohodě a natěšený na další vycházku. Takže by se dalo říci, že u nás se velké štiky cíleně neloví. Většinou se chytí při lovu malých ryb nebo jiných druhů dravců na menší nástrahy. S menší nástrahou se nám loví pohodlněji a vydržíme lovit déle. Více náhozů zvyšuje šanci na to, že nástrahu propasujeme do blízkosti dravce.
5) Většina našich revírů patří spíše do kategorie malých vod a hodit 100g nástrahu pod strom k druhému břehu štice přímo na hlavu ji asi k záběru nepřiměje. Naopak, pokud bych lovil na velké vodní ploše, kde se není čeho chytit a jen hážu do dálky, táhnu nástrahu za lodí nebo lovím z lodě, pak bych volil nástrahu větší, která na hlubině velkého dravce přiláká i z dálky. Proto jsou v Německu, Švédsku, Irsku nebo Holandsku tak populární velké štikové nástrahy.
6) Pokud máte po ruce přehradu a lovíte z lodě na jejích širých vodních pláních, pak uprostřed přehrady kromě trollingu je velká gumová nástraha volbou číslo jedna na velké hlubinné štiky, které se u břehu prostě nevyskytují a když ke břehu připlavou, je to často jejich poslední plavba.
Závěr: rovnice velká ryba = velká nástraha zcela jistě platí. Šance na zvýšení velké štiky se tím rozhodně zvyšuje a výrazně se snižuje počet malých štiček, které nemá smysl trápit. Poměr malých ku velké může být třeba 10:1, což je slušná selekce. Vždy je třeba brát ohled na možnosti daného revíru, aby tam velké štiky vůbec byly. Podle mě stačí jakákoli voda velká aspoň několik hektarů a velká štika tam časem doroste. Honit metrovou štiku na malém půlhektarovém rybníku má šanci jen tehdy, když tam ta ryba prokazatelně je. Jinak budete mlátit prázdnou vodu, protože tu štiku už možná vyndal někdo jiný.
Nástrahy na velké štiky koupíte v našem e-shopu v sekci Big Bait Fishing
Ryba na háčku.cz
