Všichni jistě známe to rčení našich otců a dědů - na velkou rybu je třeba velká nástraha, ať už je to 30cm plotice pod kačenou na štiku, půlmetrový cejn na sumce, brutal kostka chleba na hladinu na amura nebo celý brambor na kapra. Dokonce i moderní kapraři často selektují velikost lovených ryb dvěmi 30mm boilies pod sebou.
Supertwister Monarch Dok Frogtail 25
Jak to dopadne? Většinou se nechytí nic, ale když přijde záběr, má rybář co dělat, aby to co zabralo, dostal z vody. A právě proto se na velké nástrahy loví. Kvůli zvýšení šance na ulovení opravdu velké ryby. Předem avizuji, že vůbec nepopírám, že nejvíce velkých štik v České republice se naopak chytí na malé nástrahy. Jenže tento fakt je značně zavádějící. Není to tím, že by velké ryby preferovaly malé nástrahy, naopak je to tím, že je malými nástrahami doslova ubičujeme. Nejprodávanější a nejpoužívanější nástraha v České republice je 8-10 guma. Důvodem je univerzálnost takové nástrahy, protože na ni můžeme bez větší specializace chytat všechny tři hlavní druhy dravců - štiku, okouna a candáta. Nemusíme kvůli každé z nich měnit nástrahu a ve smíšené obsádce to prostě funguje. Když to štice přetáhnete před čumákem, tak chňapne, ale to není cílený lov. To je spoléhání na náhodu vydlážděné stovkami chycených malých ryb.
Kdysi jsem v televizi viděl rozhovor s jedním starým rybářem z Vranovské přehrady. Na zdi měl trofeje hlav velkých štik a sumců. Jeho slova byla, že chytá na největší možnou nástahu (nástražní rybu) a že nemusí mít dva roky záběr, ale když ten záběr přijde, úlovek stojí za to. Minimálně měl pravdu v tom, že na cestě za svým snem nechytal malé ryby a na rozdíl od mnoha z nás, on ty velké ryby opravdu chytil.
Takže potud by rovnice velká nástraha = velká ryba mohla být pravdivá.
A proč?
Domnívám se, že důvodů může být několik.
1. Velký dravec většinou není tak rychlý a hbitý jako jeho mladší příbuzní. Větší ryba, na kterou útočí, to má podobně.
2. Velký dravec potřebuje pro vyživení svého organismu hodně kalorií, které získává z potravy. Proto raději zaútočí jednou za den na velkou rybu, než aby se celý den honil za potěrem. Lovem by totiž energii spaloval.
3. Velká nástraha snáze upoutá pozornost dravce i v hejnu potěru nebo na volné vodě, kde několik metrů nehraje žádou roli. Prostě siluety větší ryby si dravec v hlubině proti obloze snáze všimne. Na velké vodní ploše není taková hustota rybiček jako u břehu. Pokud se někde objeví velká plotice, tak dravce zaujme víc než dlaňovka. Proto pokud lovíte s opravdu velkou nástrahou, pak si pro ni štika vyjede klidně z deseti metrů, ale pro 10cm gumu se nemá důvod honit dál než dva metry. To je to kouzlo.
Jenže lov s velkými nástrahami, to není jen tak. Potřebujete:
- velké nástrahy
- silnější vybavení
- fyzickou zdatnost
- psychickou odolnost
Velké nástrahy
Můj první kontakt s většími nástrahami se udál docela náhodně. V roce 2001 jsem na Slezské Hartě poprvé viděl rybáře, jak chytá s pro mě tehdy obrovskými asi 25cm dlouhými woblery bez lopatky. Šlo o ručně dělané jerky, které tvarem připomínaly něco jako Salmo Sweeper. Komerčně vyráběné jerky tehdy u nás nebyly téměř vůbec dostupné a pokud ano, tak stály okolo 700 korun. Dopad Radkova jerku na vodu připomínal dopad granátu. Těžká nástraha pleskla o vodu, s nástrahou silně škubal prutem, ale dařilo se mu. Byl to první člověk, kterého jsem pravidelně viděl lovit ryby okolo 80cm.
Udělal jsem tedy, co bylo v mých možnostech - z násady na koště a z násady na krumpáč jsem si vystrouhal své první jerky. Natřel jsem je normálně štětcem a balakrylem a šel do toho. Byla to dřina, chytání s nimi šlo ztuha a bylo vyčerpávající, protože tehdy jerkové pruty nebyly, tak jsem házel plným laminátem. Za dvacet vycházek jsem na samodomojerky chytil dvě štiky, větší měla 55cm. Takže jsem to s jerky tehdy vzdal a přešel na jiné nástrahy. Zaměřil jsem se na velké gumové rybky, rippery. První kus jsem našel náhodou. Ve vodě byl při opadnutí vodní hladiny utržený asi 20cm bílomodrý ripper od Relaxu nastražený prošitím s trojháčkem uprostřed a pár broky zatavenými do těla. Pro mě to tehdy bylo velmi inspirativní. S ním jsem začal první pokusy s velkými gumami. Nástraha se propadala pomalu a šla mělce pod hladinou. Psal se rok 2002, lovil jsem ze břehu a na tento ripper jsem chytil svoji první "větší" tedy 68cm štiku, která ripper šlukla celý. Sice to tehdy byla moje poslední větší štika (na tehdejší dobu), ale těch menších mírových jsem na ripper chytil ještě několik. Nakonec mu jedna štika odoperovala kopyto a tím lov s ním skončil. V obchodě jsem sehnal už jen černobílý asi patnácticentimetrový. Nebylo to ono, ale ryby také udělal. Když se zásoby velkých gum v obchodě vyčerpaly, vrátil jsem se k lovu s běžnými gumami na candáty a časem jsem se prochytal i k pár štikám přes 70cm s největší 75cm. Protože komerčně vyráběné velké nástrahy byly drahé, lovil jsem dále s malými nástrahami. Dokonce i první dvě štiky přes 90cm mám chyceny na poměrně malé nástrahy, a to 5cm dělený wobler a 7cm plandavku. Jejich ulovení však nebylo nijak cílené a velikost ryby, která zabere, jsem neměl šanci ovlivnit.
Pokud ale uvážím, že můj průměr na jednu lepší štiku byl jednou za 7 let, byly účinky konvenčního lovu s malými nástrahami na velké ryby žalostné. Technicky vzato jsem na jednu velkou rybu vždy potřeboval ulovit desítky až stovky menších štik, okounů nebo candátů. Koho ale baví pořád chytat jen malé ryby, když víte, že každá další vycházka dopadne přinejlepším stejně, tedy chycením několika dorostenců?
Časy se proto mění a já jsem se před několika lety k cílenému lovu s velkými nástrahami opět vrátil a překročil jsem stín malých nástrah. Do krabice přibyly velké gumy a další nástrahy. I pruty se rozšířily o pár speciálů na velké nástrahy s gramáží 100, 110, 130, 150 a 190g.
Preferuji hlavně jerky, woblery na trolling a velké gumové nástrahy mezi 16 a 29cm. Zdravý střed pro jerky je 16cm, pro gumy je to 18 - 22cm. Musím uznat, že cokoli nad 20cm už dokáže selektovat menší štiky a jsem rád, když za vycházku (někdy taky nic nechytím) cíleně chytnu jednu větší štiku než několik malých, jejichž lov mi už smysl nedává. Podměrečné štiky je třeba chránit a ne se na ně zaměřovat.
Pokud bych to měl zobecnit, pak velká štika sice dá přednost velké nástraze, ale více velkých štik se alespoň v ČR chytí na nástrahy malé až střední. Podle mě je to z následujících důvodů:
1) Různě po Evropě se vláčí prakticky celoročně a velké štiky se loví cíleně. Není smyslem trápit malé ryby, proto je mentalita nastavena tak, že když jde rybář na štiku, tak nasadí velkou nástrahu. Navíc rybáři loví i v obdobích, kdy štiky holt žerou i běžnou rybu, ne jen letní potěr jako u nás.
2) Naše přívlačová sezóna začíná až 16. června, takže začínáme vláčet v době plného rozmachu rybího potěru. V této době se štiky krmí hlavně potěrem a vzhledem k jeho množství si mohou dovolit ten luxus ignorovat velké nástrahy. Potěr mizí až na podzim, a to už jsou vláčecí nástrahy tak okoukané a štiky opatrné, že lze jen těžko pomýšlet o jejich ulovení konvenčními přívlačovými nástrahami. O to více velkých štik se často chytí na celkem malé smáčky při cíleném lovu okounů. Nechytají je pořád ti stejní lidé, jsou loveny na malé nástrahy proto, že na malé nástrahy loví všichni a ty štiky malými nástrahami doslova ubijí.
Pokud se oteplí, pak na mělčí vodě má smysl nasadit velkou nástrahu. Většina rybářů je ráda za každý záběr a malá nástraha produkuje více záběrů, ale většinou také od malých ryb. Cokoli nad míru je pro mnohé rybáře svátek. Není proto divu, že řada lidí má průměr přes 200 malých štik na jednu velkou. Hodně lidí chytí velkou štiku jednou za život a ještě více ji nechytí nikdy (špatná lokalita, špatná místa apod).
3) Naše revíry jsou specifické malou rozlohou, nemáme tu velká mělká plochá jezera ani brakické vody mořského pobřeží, kde by na velkých širých vodních pláních nebyly vázky. V zimním období, kdy jsou dravci zalezlí u dna, je problém se k nim na vodě s vázkami a členitým dnem dostat, takže je lov s velkými nástrahami není zrovna určený na razítkování dna, kde by byl značně drahý kvůli ztrátám ve vázkách a rybáři v této době upřednostňují buď levnější menší gumové nástrahy nebo rybičky. Malé vody jsou co do obsádky štik velmi závislé na vysazování a většina štik se rychle vychytá už po nasazení a vůbec nevyroste. Na jejich lov stačí malé nástrahy. Hodně rybářů je na podzim jaksi přesyceno lovem štiky, která se dala lovit od zahájení až do podzimu. hodně jich věří, že jsou na podzim vychytané. Proto většina z nich v tomto období více pase po okounech a candátech než po štikách. Tak proč se připravit o záběr okouna a candáta zaměřením se jen na štiku, která možná ani nezabere? Šance na štiku je ale až do konce roku dobrá. Také jsem měl kdysi přesvědčení, že po konci října štiku už nechytím, ale jak šel čas, chytám štiky až do konce roku.
4) Vzhledem k malým vodním plochám je tu převaha spíše menších dravců, na které se zaměřuje většina rybářů. Asi v sobě máme zakódováno, že je lepší chytit něco než nic. To proto, aby člověk měl na malé vodě za vycházku vůbec nějaký záběr a od vody se vracel psychicky v pohodě a natěšený na další vycházku. Takže by se dalo říci, že u nás se velké štiky cíleně vlastně ani neloví. Většinou se chytí při lovu malých ryb nebo jiných druhů dravců na menší nástrahy. S menší nástrahou se nám loví pohodlněji a vydržíme lovit déle. Více náhozů zvyšuje šanci na to, že nástrahu propasujeme do blízkosti dravce.
5) Většina našich revírů patří spíše do kategorie malých vod a hodit 100g nástrahu pod strom k druhému břehu malé říčky štice přímo na hlavu ji asi k záběru nepřiměje. Naopak, pokud bych lovil na velké vodní ploše, kde se není čeho chytit a jen hážu do dálky, táhnu nástrahu za lodí nebo lovím z lodě, pak bych volil nástrahu větší, která na hlubině velkého dravce přiláká i z dálky. Proto jsou v Německu, Švédsku, Irsku nebo Holandsku tak populární velké štikové nástrahy.
6) Pokud máte po ruce přehradu a lovíte z lodě na jejích širých vodních pláních, pak uprostřed přehrady kromě trollingu je velká gumová nástraha volbou číslo jedna na velké hlubinné štiky, které se u břehu prostě nevyskytují a když ke břehu připlavou, je to často jejich poslední plavba.
Silnější vybavení
Velké nástrahy váží běžně i více než 100 gramů. Takový 27cm Westin ShadTeez váží 117g s přidanou hlavičkou, stingerem a trojháčky může vážit přes 140 gramů. A to existují i mnohem větší a těžší gumy, kdy nechybí ani třičtvrtěkilové bestie. Ty se už nenahazují, ale tahají za lodí. Pokud se budeme držet nějakého zlatého středu, bude nám stačit prut třeba do 130g, se kterým většinu gum od 60 do 130g odchytáme. Speciály na velké nástrahy jsou většinou pruty pro multiplikátory a mají gramáž okolo 180g. S těmi se do velkých gum nemusíme bát opřít a mají dost energie pro zásek velké štiky, která nástrahu pevně drží v zubech. Proseknutí je otázkou zdolání a nezdolání. S velkou těžkou nástrahou souvisí i silnější šňůra s nosností klidně okolo 20kg. To proto, abychom gumu neutrhli už při náhozu.
Náš průvodce Uwe se štikou ulovenou na gumu Svartzonker McRubber 21
Fyzická zdatnost
Házení těžkých nástrah několik hodin, několik dnů po sobě není nic pro slečinky. Musíte to prostě ustát.
Psychická odolnost
Lov s velkými nástrahami je o sebezapření, víře a psychické odolnosti. I když záběr nepřichází, musíte věřit. Zde platí GO BIG OR GO HOME !
Na cestě za velkým úlovkem vás může čekat řada hodin často i dnů zcela bez záběru, než to přijde. Lovit dlouho a těžce bez záběru dává psychice hodně zabrat. Člověk má velkou tendenci to vzdát a vzít do ruky lehčí prut s menší nástrahou a chytit si aspoň nějakou šupinu. Věřte mi, že mít v lodi druhý slapší prut je velmi zrádné. Potom lovu s velkou nástrahou nedáte moc času a po pár desítkách hodů to vzdáte a přesedláte na pohodlý lov okounů. Samozřejmě výsledek tomu bude odpovídat - spousta malých ryb a zase žádná velká.
Závěr:
Rovnice velká ryba = velká nástraha zcela jistě platí. Šance na ulovení velké štiky se tím rozhodně zvyšuje a výrazně se snižuje počet malých štiček, které nemá smysl trápit. Poměr malých ku velké může být třeba 10:1, což je slušná selekce. Vždy je třeba brát ohled na možnosti daného revíru, aby tam velké štiky vůbec byly. Někde je 60tka velká ryba, jinde je 80tka běžná a metrovka může být klidně každá desátá ryba. Podle mě ale stačí jakákoli voda velká aspoň několik hektarů a velká štika tam časem doroste. Honit metrovou štiku na malém půlhektarovém rybníku má šanci a smysl jen tehdy, když tam ta ryba prokazatelně je. Jinak budete mlátit prázdnou vodu, protože tu štiku už možná vyndal někdo jiný.
Nástrahy na velké štiky koupíte v našem e-shopu v sekci Big Bait Fishing
Ryba na háčku.cz
